"Nesnáším tě!" vyštěkla jsem po něm. "Ale prosím tě, jak jsi na to přišla?" probodával mě pohledem. V hlavě mi to začalo šrotovat. "Miluju tě." sklopila jsem pohled na svoje boty. Po pár vteřinách se začal výsměšně smát.
@Klarusa 2015
Oprava započ...
"Is, nevím jak mám začít, ale miluju tě. Nechtěl jsem si to připustit, ale je to tak. A v tom letadle? Chtěl jsem tě políbit, jenže jsem zpanikařil. Miluju na tobě všechno. To co si myslíš že jsou nedokonalosti a zlozvyky, to je právě to dokonalý a roztomilý na tobě." Jakmile to dořekl, moje slzy se vydraly na povrch. Vrhla jsem se na něj, objala ho a políbila. Musela jsem být rudá až na zadku.
"Miluju tě." vyslovila jsem tyto dvě slova hned jak jsme se od sebe odtáhly.
*****
"Hele miláčkové, sice vám to spolu neskutečně sluší a jste převelice sladcí, ale musíte se od sebe taky někdy odtáhnout. Jste jenom lidi a lidi potřebují k životu kyslík, který vy dva už dobré tři minuty nemáte." Přiskočila k nám Chloe a odstrkovala nás od sebe. Už je to týden co jsme se si vyznali lásku. "V klidu, hlavně nestresuj." usmála jsem se. "Půjdeme se projít, pojď." ani jsem se nenadála a už mě Jai táhl k hlavním dveřím. "Počkej chvilku, dojdu se převléknout." přešla jsem ke schodům do patra. "Ale pohni miláčku." políbil mě a pustil mou ruku. Černé tílko, které jsem měla na sobě, jsem zastrčila do šortek s vysokým pasem a kolem pasu jsem si uvázala červenou flanelovou košili. Seběhla jsem schody, obula si černé Vans botky, čapla Jaie za ruku a tahala ho ze dveří ven. "Ale nehodláš mě zabít a pohodit někam do křoví, že ne?" optala jsem se, když jsme šli už asi tak 10 minut lesem. "Možná." nahodil tajemný pohled.
Přišly jsme k lavičce. Začala jsem se rozhlížet kolem sebe. Jako na takovéhle věci nejsem, ale tohle bylo vážně něco. S Jaiem jsme se octli na vrcholu skály. Ten výhled, bože.
"Jsme tu přistěhovaní takovou malou chviličku, jak jsi na tohle místo přišel?" otočila jsem se na něj zpátky, asi po dlouhých pěti minutách zírání na celé město.
"Když jsme se tu byli kouknout poprvé, na náš nový dům, tak jsem se šel na chvilku projít a došel jsem sem. Než jsme sem došli teď, modlil jsem se, abych si tu cestu pamatoval a nevedl tě někam jinam." přitáhl si mě k sobě a díval se mi do očí. Nezvládla jsem čekat než přeruší tu mezeru mezi námi, tak jsem ji odstranila sama. Jsem teď šťastná? Bylo tohle, to co jsem potřebovala? Jasně že bylo.
"Asi bychom měli jít." odtáhl se Jai. Bylo na něm vidět, že se mu ani trošku nikam nechce, ale museli jsme.
"Musíme vše připravit. Chápu, tak jdeme ať to stihneme." usmála jsem se a tahala ho zpátky. Abych to objasnila. S klukama jsme se dohodli, že ještě dneska "pokřtíme" náš nový dům. Všichni společně natočíme první video v novém domečku. Stejně to skončí tak, že se opijeme a budeme mít takovou malou párty. (Ano, vím že se u nich může pít až od 21, ale to je mi fuk :D)
"Už víš jaké video to bude?" ozvala se moje zvědavost.
"Pozvali jsme i Maze (Ten černoch z videa před třemi lety (:) a přemýšleli jsme nad Don't laugh challenge."
"Nee." zaskuhrala jsem. Naposledy takhle challenge dopadla celkem blbě.
"Už to nedopadne tak zle, neboj." začal se smát. Jakoby mi četl myšlenky.
"Doufám." začala jsem otevírat dveře od domu.
"Hrdličky jsou zpátky." křičela Chloe.
"Nepřefiknul tě? Nebo tak něco?" chytla mě za ruku a pohledem probodávala Jaie.
"Dělám si srandu bože. Jai kdyby jsi viděl svůj výraz." rozesmála se začala s napodobováním.
"Přestaň dělat blbosti a pojď. Jdeme připravit věci na to video." vzali jsme dvě barové židličky a odnesli je k bazénu. K nim postavily flašky s vodou a dva kelímky. Kluci připravili kameru a blbosti okolo toho. Teď už jsme jenom čekali na příjezd Mazziho. Uběhlo pomalu další tisíciletí než se konečně dostavil. Předali jsme mu rychlé informace a šlo se natáčet.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Teď Jai a Bella." zavelel Beau. Šibalsky jsem se usmála a tím mu naznačila jeho prohru. Jai si sedl naproti mně a oba jsme se napili ze své flašky. Ostatní kolem nás začali pobíhat jako blázni a snažili se nás rozesmát. Dlouhé minuty se jim to nedařilo, skoro to vypadalo na remízu a z ničeho nic Daniel sundal jeho žluté Spongebob trenky a ukázal zadek. Můj bratr je prostě prase nejvyššího kalibru. Musela jsem se otočit na druhou stranu, abych se nepozvracela. Otevřít oči mě donutila až voda letící z Jaiových úst.
"VYHRÁLA JSEM!!" vyletěla jsem ze židle a začala jsem křičet, hned po tom co jsem vyplivla vodu do kelímku. Na Jaiovi bylo vidět, že se trochu naštval. Vzala jsem kelímek se svoji vodou, sundala mu snapback a vylila mu to na hlavu.
"Hlavně v klidu zlato, možná mě příště porazíš." sladce jsem se usmála a políbila ho. V ten moment to nikomu nedošlo. Fanoušci to ještě neví. Z ničeho nic jakoby to Jaiovi došlo, odtáhl se, otočil na kameru a mě si stáhl na klín.
"Je načase přiznat barvu. Já a Bella spolu teď chodíme. Mnohé z vás potěším tím, že Ariana je mimo hru, ale mnohé z vás možná tímhle vztahem i naštvu, ale na tom, že Isabellu miluju, to nic nezmění." otočil se na mě a políbil mě. Kluci kolem nás začali uznale tleskat a hvízdat.
A je to tady. Po roce a půl vyšel další díl :/ silně pochybuji o to, že to ještě vůbec bude někdo číst, ale za pokus to stojí. Nějak mě přešla nálada psát a ani mě to nebavilo. Jenže jsem se k tomu dokopala a možná tenhle příběh zase "oživím". Jenže to už bude jenom na vás, jestli budu pokračovat nebo ne. No nic, chtěla bych vás požádat o názor jestli to má cenu.
