Balet Je Můj Život

Zamilovaná

Celou cestu jsme si s Martinem povídali. Neuvěřili byste, co vše dělá první dojem. Moc vesele se netvářil, ruce v kapsách a vypadal namyšleně. Po 15 minutách jsem změnila názor. Pěkný svalovec, který má i něžnou stránku. Smáli jsme se, flirtovali a bavili se. Cítila jsem se jak v sedmém nebi.
Pak jsme šli na večeři, kde jsem si poprvé uvědomila, že jsem se do něho zamilovala. Pokračovalo to tak, že jsem si s ním povídala až do jedné do rána. Ty jeho krásně modré oči, které připomínaly moře. Nedalo se mu odolat. „Já už půjdu spát," dal mi pusu na čelo a popřál mi dobrou noc. Ráno jsem byla sice nevyspalá, ale těšila jsem se, až mu předvedu, jak tančím. Moje číslo ho ale nějak moc neohromilo. Nechápala jsem ho. Proč? Udělala jsem něco špatně? Co se mu nelíbilo? .... Nezeptala jsem se ho. Porotci mi řekli, že jsem byla vynikající, ale na postup do dalšího kola to nestačí. Byla jsem ale i tak vděčná za tuhle výjimečnou šanci ukázat světu, jak jsem dobrá...
Na večeři se mi moc nechtělo, protože Martin se tvářil tak nějak divně. Pak jsem k němu přistoupila a řekla : ,,Jak se ti líbilo moje taneční vystoupení?" On se na mě podíval těmi tmavě modrýma očima a já čekala, co mi odpoví. ,,Chceš slyšet pravdu?" Zarazila jsem se a přikývla jsem. ,,Nechtěl jsem sem jet, není to kvůli tobě, ale kvůli tanci." Měl slzy v očích, nechápala jsem. "Když jsem byl malý, moje máma byla světovou špičkou v baletu. Byla perfektní. Ale vybrala si karieru před rodinou. Otec se s ní rozvedl a já jsem šel bydlet k tetě. Máma si našla nového chlapa, ale moc dlouho to nevydržela. Už nechtěla děti. Byla zahleděná sama do sebe. Doufám, že se nezlobíš, ale jel jsem, protože se mnou matka už dlouho nemluvila a to bylo poprvé za 5 let, co se ozvala." Já jsem ho chytila za ruku a podívala jsem se mu dlouze do očí. Nečekal ani minutu a políbil mě. Odtrhla jsem se. Problýsklo mi v hlavě jak můžu být s někým kdo nesnáší tanec? To je jako hřích... Nakonec jsem mu ten polibek vrátila. S ním jsem se cítila tak v pohodě. Tak uvolněně.

Ráno jsme se probudili, nasedli na letadlo a odletěli zpět domů. Pak jsem mu řekla, že bych se s ním pak chtěla sejít, ale on se na to moc netvářil. Řekl, že byl emociálně poblouzněný a to co se stalo včera se už nesmí nikdy opakovat. Celou cestu jsem jen mlčela. Vše jsem si to přehrávala... Tanec, on, Sandra, soutěže....
Dalajlama: Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí