New Generation[HP][FF] (CZ)

3.Kapitola-Bradavická škola čar a kouzel

My jsme se, jako všichni ostatní, vyhrnuli z vlaku. "Prváci ke mně!"Zavolal hřmotným hlasem Hagrid. Hagrid znám, protože k nám často chodí na návštěvu. S Miou jsme se k němu protlačili a pozdravili ho. On se nás zeptal, jaké byly prázdniny a pak nás, spolu s ostatními prváky vedl k jezeru. Tam si nasedl do loďky a my také. Byly po třech, takže si k nám přisedl ještě jeden kluk. Z loděk jsme měli krásný výhled na Bradavice, ke kterým jsme  asi 20 minutách dojeli. Jeden kluk při vystupování spadl do jezera, takže ho Hagrid vytáhl a dal mu jeho kožich. Pak jsme si stoupli na velké schody a čekali. V davu studentů jsem zahlédla Freda, jak se baví s nějakým klukem. Pak k nám přišla paní profesorka a zároveň i ředitelka Minerva Macgonagallová a řekla:"Za chvíli přijdeme do Velké síně. Tam, až vyvolám vaše jméno, vám nasadím Moudrý klobouk. Ten vám řekne, do jaké koleje půjdete. Jména kolejí jsou: Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel. Tak pojďte..."a my jsme šli.

Před námi se otevřeli dveře a my jsme vystoupili. Velká síň byla obrovská. Byly tu postaveny vodorovně čtyři kolejní stoly a kolmo na ně byl učitelský stůl. Nad námi byl strop, který vypadal jak nebe. Zajímalo by mě, jestli na něm v létě svítí slunce. Když jsem si představovala, jak slunce ozařuje celou místnost, profesorka Macgonagallová mě přerušila:" Až uslyšíte své jméno, sednete si sem" a ukázala na stoličku a pokračovala:" Abotoová Emma" a jmenovaná si sedla na stoličku. Klobouk s ním chvíli diskutoval a pak zavolal: "Mrzimor"!A Mrzimorský stůl se radoval. Tak to pokračovalo, dokud Macgonagallová nezvolala:"Láskorádová Hermiona!" "Hodně štěstí,"usmála jsem se na Miu. Hermiona pomalu šla ke stoličce a až si sedla, Macgonagallová jí dala na hlavu klobouk. Promlouvali spolu dlouho, ale pak Moudrý klobouk zavolal:" Nebelvír!" Já jsem se radovala snad víc než ona! Táta mi říkal, že Láskorádovy v Nebelvíru nebývají. Neradovala jsem se ale dlouho, protože Macgonagallová skoro hned vyvolala mé jméno. Došourala jsem se ke stoličce a už mi klobouk povídal:"Máš velmi zajímavou hlavu....Jsi odvážná, ale také chytrá. Všichni Potterovi byli v Nebelvíru a já nevidím důvod, proč by si tam neměla být taky, takže....NEBELVÍR!"Poslední slovo vykřikl nahlas. Od Nebelvíru se mi dostalo tolik ohlasů, až jsem se začervenala. "Máme všechny Potterovi!"slyšela jsem někoho řvát. Sedla jsem si za Miou a i ta mi moc gratulovala:" Jsem taaaaaaaaaaaak
ráda, že jsme spolu v koleji." Já jsem jen přisvědčila.

Pak vstala paní ředitelka a řekla:"Vítám vás všechny v Bradavicích. Pro některé opět, pro některé poprvé. Letos máme v učitelském sboru několik změn. Na lektvary vás, nově, bude mít Tobias Been, který bude i ředitelem Zmijozelské koleje a na obranu proti černé magii Roosemertu Raddle."Po vyslovení tohoto jména v síňi zašumělo. Příjmení Raddle totiž patřilo nejzlejšímu černokněžníkovi- Voldemordovi- kterého můj táta před 20 lety zabil. Paní profesorka Raddle si pak převzala slovo:"Ano, vím komu patřilo mé příjmení. Já nejsem jeho blízká příbuzná. Jeho otec měla bratry, a ty jsou právě mými předky. Tak to je ke mně vše. Uvidíme se na první hodina obrany proti černé magii."A celá síň jí zatleskala. "Ehm ehm, tak já musím, po vzoru předminulého ředitele Albuse Brumbála, říct jen pár slov na začátek hostiny a to: vrták, škrtič a DEJTE SI DO NOSU!" pokračovala paní profesorka. Poté mávla rukou a na stolách se objevilo jídlo. Všichni prváci vypadali ohromně.  Pak jsme začali jíst.

Tak tady mám další část! Snad se vám líbí a ohodnotíte mě.

*Tali*