Nenávist mezi mudlovskou šmejdkou a čistokrevným kouzelníkem nikdy nebyla silnější. V průběhu šestého ročníku ovšem nastane zlom, díky kterému si dvě zbloudilé duše uvědomí, že být odlišný neznamená nic špatného. Draco a Hermiona ujdou dlouhý kus ce...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
- O šest let později -
Hermiona
"Ještě čaj, prosím", usměju se na servírku, která poslušně zamíří splnit moji objednávku. Sedím v malé útulné kavárničce v kouzelnickém Londýně. Můj pohled stále nenápadně putuje ke stolu na druhé straně kavárny. Sedí u něj mně velmi povědomá osoba a hledí do stejných novin, jaké mám já před sebou. Kdysi malý blonďáček už teď vůbec nevypadá jako dítě. Místo něj je tu urostlý muž s o něco tmavšími vlasy. Dospěl. Ale jeho podmanivý pohled se nevytratil. Vím, že mě sleduje. Nenápadně, ale přece.
"Váš čaj, madam", sdělila mi servírka a položila přede mě šálek horkého zeleného čaje. Usrkla jsem si a odložila hrníček stranou, abych mohla uchopit noviny a přečíst si úvodní stránku.
Voldemort byl konečně poražen
Už jen samotný titulek mluvil za vše. Rozzářily se mi oči a já se zvedla od stolu. Malými krůčky jsem mířila ke stolu Malfoye. Ani on neotálel, když se dočetl zprávu z novin. Postavil se na nohy a vyrazil ke mně.
Uprostřed cesty jsme se setkali. Dívali jsme se navzájem do očí. Šest let. Šest let strachu, šest let nenápadných pohledů, šest let čekání. A teď je to tady. To, na co jsme čekali. Svoboda.
Věděla jsem, co bude následovat. Natáhli jsme ruce a padli si do náruče. Objetí, na které jsme tak dlouho čekali.
"Teď už se nemusíme přetvařovat. Můžeme dohnat vše, co jsme zameškali." Sdělil mi Dracův chraplavý hlas. Zakroutila jsem hlavou. Nechápal to.
"My jsme nic nezmeškali, Draco", usmála jsem se a koukla mu do očí. "Překonali jsme všechno, co se nám postavilo do cesty."
Usmáli jsme se a naše rty se konečně po dlouhé době střetly.
*****
Vypravěč
O půl roku později se Hermiona přestěhovala k Dracovi a měsíc na to už Draco Hermionu požádal o ruku. Mia řekla ano. Po svatbě spolu měli tři děti. Harryho Freda Malfoye, Ginevru Miley Malfoyovou a Scorpiuse Toma Malfoye. Celý zbytek života už byli šťastní a především se už nikdy nemuseli odloučit.
Ginny se přes Harryho smrt nikdy plně nepřenesla, ale začala si užívat života a dokonce potkala muže jménem Phill. Zamilovali se do sebe a tři roky na to se vzali. Měli spolu dcerku jménem Cassie.
Ronald byl z Harryho smrti, a především Pansyho odmítnutí, také dlouho nesvůj, ale Lenka mu pomohla postavit se na nohy. Protože byl Ron stydlín, o ruku požádala Lenka jeho. Svatbu měli na horách. Dítě spolu nikdy neměli.
George se vázat nikdy nezačal. Pár holek měl, ale o ruku žádnou nepožádal. Života si užíval jak jen to šlo. A i když mu chybělo jeho drahé dvojče, pokračoval v žertících dál. Bylo to něco, co ho s bratrem spojovalo, a tak o něj vlastně nikdy nepřišel úplně.
Jestli vás zajímá, co se stalo s Ashlyn, žádné strachy. Seznámila se s Mattem Diezem, který si ji vzal jen díky její sobecké stránce. Bohužel pro ni byl ale Matt mnohem horší než ona, a tak si po zbytek života vychutnala všechno to zlé, co způsobila Mie a Dracovi. Nikdy nebyla šťastná.
Parvati osud zavál k Nevilleovi. Vzali se sice až deset let po tom, co opustili školu, ale měli spolu pevný vztah, ze kterého vzešlo dítko jménem Albus Longbottom.
A kdo vůbec porazil Voldemorta....? To zůstává dodnes tajemstvím.
