Their Secret [Shingeki no Kyojin]

Their Secret

Pozn. autorky: Představujte si sebe na místě hlavní hrdinky. ;)

***

Ve škole máme jednoho kluka, který se jmenuje Eren Jaeger a je zatraceně. Nádherný. Doslova. A. Do. Písmene. A sexy! Na to se nesmí zapomínat! Takového kluka člověk, zvlášť holka jako já, jen tak na ulici nepotká a řekla jsem si, že se vykašlu na své minulé problémové zkušenosti a jakýmkoli způsobem si srdce tohodle kluka získám! A že já byla odhodlaná jako nikdo jiný, čestné slovo!

S Erenem jsem se znala. Nebyla jsem jako ty jiný holky, které nad svým crushem budou bezděčně slintat a užívat si jenom svých představ, ne ne. Já se s Erenem seznámila a mohla jsem klidně prohlásit, že jsme přátelé. Sice ne tak blízcí, jako byl třeba s Jeanem, ale mohla jsem s nim volně a bez problémů mluvit.

Když dneska skončilo vyučování, ihned jsem zamířila za Erenem, jestli by se mnou nechtěl náhodou zajít do kavárny a chvilku posedět, ale řekl, že už bohužel nějaké plány má. Nemělo smysl předstírat dotčenou, nebyla jsem nějaká manipulativní holka, která klidně bude předstírat, že jí umírá oblíbený pejsek, tak jestli by s ní její budoucí přítel nemohl posedět a nezapít to šálkem horké kávy na podporu a pak by ji odvedl domů, řekl by jí u toho pár pěkných slov a nakonec třeba i... co? He? Ne, neteče mi právě slina z úst, to jen tak vypadalo, doopravdy neteče! Každopádně, můj plán nevyšel a když se k Erenovi ještě připletl Jean s tím, že jde s ním, řekla jsem si, proč nezkusit přemlouvání, abych i já šla s nimi.

„Ha? Ty bys vážně chtěla jít s námi? Jakože chápu, kdyby jsi chtěla kvůli mě, ale kvůli němu? Pfff!"

Zatracený koňský ksicht jménem Jean! Nepotřebovala jsem, aby někdo věděl o tom, že chci, aby byl Eren můj přítel, ani náhodou. Chci, aby to vypadalo, že o Erena vlastně zájem nemám, protože takové holky mají popularitu u kluků, že?

„Ach, Jean si jako vždy myslí, že ví všechno, ale já s vámi chci jít proto, abych se mohla inspirovat novým prostředím. Potřebuju pokročit se svým příběhem, víš?" vymluvila jsem se a... částečně to jakože byla pravda. Psala jsem příběh. Příběh o tom, jak se jedna dívka dala dohromady s jedním úžasným klukem.

„Jo, jasně, asi potřebuješ popsat jaký to vlastně je se poprvé s někým líbat, co?" Jean se jako opravdový idiot začal řehtat nad vlastním vtipem a paralelně s tím se začal hádat s Erenem, čímž jsem došla k závěru typu promiň, má lásko, ale s tímhle koněm nikam nikdy nepůjdu a radši si počkám na lepší příležitost, takže jsem pro dnešek šla radši domů a snažila se promýšlet další plán a bude to tak úžasný plán, že mi Eren zaručeně podlehne a ani nestihne říct moje jméno!

Jenže všechno to bylo na prd, protože každý, absolutně každý plán skončil totálním fiaskem – prvně jsem ho chtěla požádat o pomoct s domácím úkolem, ale on místo toho zavolal Armina („Ekonomika mi moc nejde," řekl mi můj budoucí přítel a při tom se podrbal na temeni), pak jsem s ním chtěla obědvat o přestávce ve škole, ale když jsem viděla jaké bento má, začala jsem pochybovat o svých vlastních kulinárních schopnostech a radši tu svoji nepovedenou katastrofu schovala co nejdál a naposledy, když bylo venku horko, jsem si řekla, že bych mohla použít svůj dívčí šarm, takže jsem dlouze vedle něj povzdechla, odhrnula si z krku vlasy, trošku naklonila hlavu na stranu, přivřela oči a nepatrně odhalila svůj výstřih a pronesla svůdným hlasem je mi horko, ale když jsem se na něj chtěla kouknout, všimla jsem si, že z druhé strany vedle něj jde Mikasa a s propalujícíma očima mi řekla, abych se šla někam ochladit. Propadák, propadák, propadák! Takže jsem přemýšlela nad účinnějším plánem, kde by mi nepřekáželi ani Jean, ani Armin a ani Mikasa a jediné, co mi přišlo do hlavy, bylo ho sledovat a pak předstírat, že jsem se ztratila (nakonec se bez ženské manipulace přeci jen neobejdu).