Newspaper H.S.

4. Coffee with him? Yes please!

*CRRR* ozval se otravný zvuk budíku, bylo 8 hodin. Vyhrabala jsem se s peřin a koukla z okna. Byl krásný jarní den, svítilo sluníčko, bylo teplo tak akorát na tričko a na dlouhé kalhoty. Takže super, pustila jsem si svoji oblíbenou písničku od twenty one pilots stressed out.

We used to play pretend,

give each other different names,

We would build a rocket ship

and then we'd fly it far away,

Used to dream of outer space

but now they're laughing at our face,

Saying, "wake up, you need to make money"

Hned se vstávalo lépe. Stoupla jsem si a přešla do kuchyně. Voda na čaj se mi vařila a já měla na tváři podivný úšklebek. Zazvonil zvonek. Utíkala jsem ke dveřím.

„Dobrý den, Lilly Moskovitz?" stál tam poslíček a držel nějaký košík.

„Ano, to jsem já. Co potřebujete?" odpověděla jsem pohotově.

„Podepište mi to tady prosím." ukázala a já neváhala a podepsala.

„A od koho to je?" zeptala jsem se ho a myslela jsem si, že mi třeba odpoví.

„Netuším, od toho tady nejsem. Na shledanou." pozdravil a odkráčel. Vzala jsem do ruky ten koš. Byl těžký. Zabouchla jsem vchodové dveře a dala se na cestu do obýváku. Koš jsem postavila na stůl a dala se do prohlížení. Uvnitř byla nutella, čerstvé croissanty, marmeláda, deka, termoska s kávou, dva hrníčky, příborový nůž a dopis. Dala jsem se do čtení.

Dobré ráno, doufám, že neruším, slíbila jsi mi tu kávu.

Piknik dnes v 9:00 v Central Parku.

Dáme si sraz na mostě.

Buď tam.

H.S.

Páááni. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Kluk mě zve na piknik. Nechala jsem snění a vydala se do koupelny. Dneska jsem očividně měla 'bad hair day'. Udělala jsem si ledabylý drdol, něco si natřela na obličej, nandala řasenku a bylo hotovo. Ve skříni jsem vytáhla tričko, cardigan a k tomu černé rifle. 8:40. Sakra, musím si pospíšit. Vzala jsem koš spolu s věcmi, obula si na nohy nějaké tenisky a mohla jsem vyrazit.

„Central Park, prosím" nasedla jsem a my vyjeli. Dojeli jsme na místo kolem 8:53. Zaplatila jsem a pomalu se otočila směrem do parku. Bylo krásně. Pomalu jsem přidala do kroku, ovšem ušla jsem asi 50 metrů a někdo ke mně promluvil.

„Dobré ráno, Lilly." ozval se za mnou chraplavý hlas. Otočila jsem se dozadu a tam stál Harry s jeho přihlouplým úšklebkem.

„Jé, ahojky. Kde jsi stál? Neviděla jsem tě." začali jsme se spolu bavit.

„Stál jsem vedle tebe už když jsi vystoupila z toho taxíku." očividně se bavil.

„Tak kde zakempíme?"

„Můžem tady." řekl a začal roztahovat deku.

„Jak jsi se vyspala?" co to s ním je? Buď ho opravdu neznám, nebo něco chce.

„Ušlo to, co ty?" konverzace pomalu plynula a já si to užívala plnými doušky. Nikdy se mi kluk takhle nevěnoval. Bylo to hezké. Seděli jsme a jen tak si povídali. Kolem nás chodili a běhali lidé a my jsme na ně koukali.

„Ťuk, ťuk?" ozval se Harry.

„ Už ne, prosím!" brečela jsem smíchy, neuměl říkat vtipy.

„Dobře no." dělal, že se urazil a otočil se na druhou stranu, takže ke mně byl zády. Chopila jsem se příležitosti a začala mu masírovat záda a šíji.

„To je super. Jen tak pokračuj." skoro až vrněl, jak se mu to líbilo. Bylo už kolem jedenácté hodiny, ani nevíte, jako moc se mi nechtělo pryč. Byla to krása. Prostě kamarádi v parku. Wow.

„No nic Harry, budu muset jít. Odpoledne musím do školy, odevzdat tvůj rozhovor." řekla jsem a on vypadal, jako kdyby mu to bylo líto.

„Je to škoda. Ale asi ti to nevymluvím, co?"

„Ne." ze srandy jsem do něj bouchla a on si začal místo třít, aby bolest zmírnil.

„No nic Harry, už vážně musím. Bylo to s tebou fajn, někdy bychom si ještě někam mohli zajít, ne?" pomalu jsem začala skládat deku.

„Jo, ale nejdřív tak za měsíc, teď jedu točit film do Anglie, takže až se vrátím." no popravdě jak tohle vyslovil, bylo mi z toho smutno.

„To nevadí, tak potom." usmála jsem se, i když mi vůbec do smíchu nebylo. Pomalu jsme vstali a vydali se ke stanovišti taxíků a všeho možnýho.

„Tak se měj, kudrnáči." rozloučila jsem se a nasedla do taxi.

„ Rád jsem tě poznal Lilly!" zakřičel na mě přes okýnko. Tohle nebylo úplně příjemné rozloučení. Harry byl milý, překvapil mě. Hodně. Možná z toho bude něco víc? Ale co když tam potká nějakou jinou holku? Měsíc je dlouhá doba. A ještě na něj ani nemám číslo.

__

Doufám, že se vám povídka líbí.

Enjoy!