Sedím v lavici.
Moje oči ale koukají jen a jen na blonďatého boha.
Paní učitelka něco vysvětluje, ale já jsem mimo realitu.
Koukal na tvé vlasy.
Září jak slunce.
Jak miliardy světlušek.
Moje mysl?
Říká jen jedno.
Miluji tě, miluji, miluji!
Náhle mě z mého snění vythne učitelka.
Kouká na mě s pohledem zabijáka.
Ty se na mě otočíš a usměješ se.
Není to zákeřný úsměv.
Je to upřímný úsměv z kamarádství a to mi trhá srdce.
Kéž bys věděl jak se cítím.
🌴🍃🌺🌺🍃🌴
💛🌻🌻🌻🌻💚
🌻🌻 😍 🌻🌻
🌻 Love YOU🌻
🌻🌻 🌹 🌻🌻
💚🌻🌻🌻🌻💛
🌴🍃🌺🌺🍃🌴
ČTEŠ
Zoufalství
FanfictionOna-tvůj úsměv mě zabíjí. On-tvoje oči mě uchvacují. Ona-máš vlasy jak slunce. On-ty srdce jak růže květ. Oba-Však nevíš co k tobě cítím! Krátký příběh o citech hrdinů
