Irritating [Kovy]

Chapter 29

,,Mladá dámo! Kde jsi byla?'' uslyšela jsem, hned co jsem za sebou zabouchla domovní dveře.

,,Byla jsem s kamarádem venku- ne počkat! Já vlastně byla na rande!'' sarkasticky jsem mu odpověděla tak, aby se naštval. Aspoň trošičku.

,,Cože jsi?! Jak si to jako představuješ? Příště nikam!'' zaburácel naštvaně a já si uraženě odfrkla. 

,,Ty mi nemáš co poroučet, už jsem ti to říkala jednou, laskavě se mi nepleť do života!'' zakřičela jsem na něj a čekala na jeho reakci. Začal červenat. ,,Óóó tady se nám někdo naštval'' pronesla jsem uštěpačně. Teď už naprosto vybuchl a udělal něco, co jsem od něho nikdy nečekala.

,,Jak jsi mohl?!'' zaječela jsem a s rukou na mé hořící tváři jsem kolem něj proběhla ke schodům. Vběhla jsem do mého pokoje, hlasitě třískla dveřmi, až se málem vylomily z pantů. Zamkla jsem a svezla se po dveřích dolů, obličej v dlaních. Slzy, co jsem doteď statečně zadržovala v sobě si probojovávaly cestu na mé tváře. Vzlykla jsem. Věděla jsem, že mé mokré tváře pokrývá i řasenka, na které jsem si dneska dala opravdu záležet, bohužel jsem nepočítala s tím, že bych se mohla rozbrečet, takže jsem něměla voděodolnou. A vymstilo se mi to. Naštěstí už jsem byla doma, tak mě nemohl nikdo vidět. Pomalu jsem se zvedla ze země, utírajíc si řasenku na mém obličeji a přešla jsem do koupelny, kde jsem si nechala napouštět horkou vodu do vany a mezitím, než se napustila jsem si důkladně umyla obličej.

***

,,Ahoj Ari'' zářivě se usmál a objal mě.

,,Ahoj.'' Viděla jsem, jak se zamračil, když se odtáhl.

,,Co se děje?'' zeptal se a nedůvěřivě si mě prohlédl.

,,Nic, všechno je fajn.''

,,A můžu se zeptat, proč máš ty sluneční brýle, když je zamračeno a slunce nesvítí?''

,,Nemůžeš'' suše jsem se zasmála. ,,Chci být hipster'' pokrčila jsem nezaujatě rameny.

,,Tak s tím nemám problém'' vycenil zuby. ,,Už bylo na čase'' hraně jsem zalapala po vzduchu a následně jsem si uraženě odfrkla. ,,Ale můžeš mi alespoň vysvětlit, proč máš jednu tvář červenější než druhou?''

,,To je tou zimou'' protočila jsem očima, což nemohl vidět.

,,To bys je měla stejně červený'' přistoupil blíž ke mě a strhnul mi brýle z nosu tak rychle, že jsem to ani nestihla zaregistrovat. ,,Tys kvůli němu brečela? Co ti udělal?!'' 

,,On-''

,,Říkam to nerad, ale já ti to říkal. Přísahám že toho kreténa zabiju!''

,,Ještě nepřišel čas.''

,,Čas na co?''

,,Na to, abys měl právo to říct, Kovy mi nic neudělal, fotr mi včera vrazil facku'' povzdechla jsem si a on na mě šokovaně vykulil oči.

,,Cože udělal?'' zeptal se, jakoby se radši byl přeslechl.

,,Slyšel jsi.''

,,To máš pravdu, slyšel jsem. Ale nemůžu uvěřit. Bez urážky, ale tvůj otec je debil. Jaký otec vrazí vlastní dceři facku? Snad jen naprosto šílený'' zařval, přičemž rozhodil rukama. 

,,Ještě hlasitěj, ať tě slyší'' protočila jsem očima, co už tentokrát mohl vidět. Nereagoval, tak jsem ho radši sama odtáhla z blízkosti našeho domu. ,,Půjdeme do studia?'' Na to mi jen přikývl. Je jasný, že svůj vztek musí převést buď do boxovacího pytle, nebo do hry. V tomhle případě do hry, protože, nerada to říkám, ale Honza je celkem padavka, takže by u pytle nevydržel ani dvě minuty. Věřte mi. Posledně, když jsem s ním byla v posilce, jsem to stopovala. V té posilce jsme byli poprvé a nepochybuju, že to byla naše poslední návštěva. Dokopala jsem ho k tomu, aby jsme si zahráli CS-ko proti sobě. Víte, že to občas hrávám za něj, protože jsem v tom lepší, takže si myslím, že ho výhra nade mnou uklidní, ne-li potěší a bude se nade mnou vytahovat.

,,Ale noták! To už je potřetí'' hraně jsem zabručela a Honza se mi začal vysmívat.

,,Dneska ti to nějak nejde'' zašklebil se a já se v duchu usmála. Už je v pohodě.

,,Mám špatnej den'' povzdechla jsem si. Páni. Měla bych se dát na herečku. Nebo na profesionální lhářku. Ale co si povíme, herečka zní líp. A řekla bych, že je i líp placená.

,,Zajdem si na pizzu?'' Přikývla jsem. ,,Se sýrovým okrajem?'' dvakrát nadzvedl obočí a já zvedla oči v sloup. 

,,Ty si ani jinou nekupuješ'' obvinila jsem ho s úsměvem.

,,Kupuju!''

,,Ne nekupuješ.''

,,Znáš mě až moc dobře'' zamumlal a já se ušklíbla. 

,,Si piš.''

,,Zajedem tam autem nebo..'' zeptal se mě, když jsme scházeli schody. 

,,Nebuď líný prase'' nakrčila jsem nos a otevřela hlavní vchod. ,,Nebo buď líný prase.''

,,Ale, co tak najednou? Paničce se nechte chodit?'' posměšně vykřikl a sešel poslední schod. Jelikož předtím ještě zamykal dveře od studia, šel kousek za mnou. Stoupl si za mě. 

,,Dojdu pro ty klíčky.''

,,Jo..'' venku nehorázně lilo a já se divila, že už tady nejsou povodně. Jakože, díky bohu, ale i tak.

,,Nechceš tam zaběhnout a přeparkovat mi před vchod? To víš nechci si zničit účes.''

,,To určitě'' uchechtla jsem se a Honza se na mě hraně ublíženě podíval. ,

,,Tak já tam teda jdu no. Ale nepočítej s tím, že ti budu přeparkovávat'' pohrozil mi prstem. Jak slíbil, tak taky udělal, rozběhl se k autu, dálkovým ovládáním odemknul a naskočil na místo řidiče. Bohužel se taky nehl s autem ani o píď, takže jsem byla nucena to proběhnout. Hluboce jsem vydechla a dala se do běhu. Už jsem chytala kliku dveří, ale najednou blik cvak a ono to nešlo.

,,Honzine! Okamžitě to odemkni!'' zabouchala jsem na okno a sledovala, jak se tam pobaveně tlemí. ,,Přísahám Bohu, že tě ti nehezky ublížím, jestli mi okamžitě neotevřeš!'' zasyčela jsem dost nahlas, aby to mohl slyšet a on ztuhl. Pak zakroutil hlavou v nesouhlasu a nevinně se usmál. ,,Tvůj rozkrok pozná peklo!'' zavrčela jsem a znovu blik cvak, už šly otevřít. ,,Vlastně na to doplatíš jen ty. A doplatils'' podivala jsem se pod sebe na mokré sedadlo. ,,Přísahám, že tě při nejbližší příležitosti nakopu do rozkroku'' zamumlám potichu, máčejíc svoje vlasy na sedačku.

,,Nemáčej mi to tu. A sorry, já si jenom nemohl pomoct'' zasmál se a já se na něho otráveně podívala. 

,,Je to jen tvoje chyba. A vem mě domů.''

,,Jen si skočím pro pizzu.'' Zastavili jsme před rébusem a mě, jakožto zmoklé slepici nakázal, abych zůstala v autě. Po necelých 15-ti minutách se vrátil se dvěma krabicema od pizzy, které položil na zadní sedadla. Nasedl do auta a vyjeli jsme. 

,,Jestli kvůli tobě budu nemocná, tak si mě nepřej'' vyhrožovala jsem mu a bouchla mu do ramene. Nakonec mě neodvezl ke mně, ale k sobě, kde mi půjčil suché oblečení a společně jsme skončili u něho v posteli, jedli jsme pizzu a koukali na filmy. Znovu až do rána.

další díl, hope you like it :) prosím hlasujte, nezabere to ani vteřinu, ale znamená to hodně :)