Newspaper H.S.

5. Big farewell 1/2

Došla jsem domů, shodila ze sebe oblečení a vydala se do sprchy. Bylo to osvěžující. Člověk si u toho krásně pročistí hlavu. Vypla jsem vodu a ovázala si ručník kolem sebe. Koukla jsem na hodiny, bylo 12 hodin, čas oběda, ale já hlad neměla, takže jsem nějaký oběd ani neřešila. Posadila jsem se v ručníku na gauč a začala patlat dohromady otázky a odpovědi z toho rozhovoru. Moc se mi líbila ta poslední otázka, ale slíbila jsem, že ji tam nedám. Nedám. Ale chtěla jsem. Dopsala jsem to kolem půl druhé. Rychle jsem se oblékla a šup do školy. Potkala jsem Alici.

„Ahoj, tak jak se máš?" vrhla se mi kolem krku a u toho zakřičela.

„Dobře, ale zároveň strašně. Co ty? Co tvůj rozhovor?" začaly jsme si povídat.

„No jako zatím nic, ještě se mi neozval, nechala jsem mu asi 10 000 vzkazů a on mi neodpověděl, aby to ještě nedopadlo tak, že si budu muset najít někoho jinýho. Co ty, Lilly?" řekla Alice a já začala být ráda, že už to mám za sebou.

Ukázala jsem na notebook v tašce: „Já už to mám hotový. Dneska jsem byla se Stylesem v parku.".

„Fakt?! Ty? Taková odpůrkyně 1D? No wow. Nová láska?" začala si ze mě dělat srandu.

„Ne, jen jsme si padli jako lidé, takže žádný komentáře, díky. Pozval mě dneska ráno na kávu do Central parku, seděli jsme tam celé dopoledne." zavzpomínala jsem.

„Počkej, fakt? Tak to ti nevěřím."

„Hele odpoledne mám čas, nechceš zajít někam na kafe?" zastavily jsme u skříněk a já se jí zeptala.

„Proč ne, ale kdyby se něco změnilo, tak ti napíšu." rozloučily jsme se a já se vydala ke kabinetu učitelky. Zaťukala jsem a vešla.

„Dobrý den, omlouvám se, že ruším, ale mám pro vás hotový ten rozhovor." položila jsem na stůl flash disk a čekala jsem, co řekne.

Podívala se na mě skrz svoje popelníky: „Dobře, díky. Zhodnotím to a uvidíme. Můžete jít." rozloučily jsme se a já mohla jít domů. Dneska se mi nechtělo sedět na přednáškách, tak jsem se rozhodla, že nepůjdu. Kreditů za tohle pololetí mám dost, takže jsem to všechno měla podchycené. Vytáhla jsem si iPhone a sluchátka a pustila písničku a rozešla se na metro. Nechtělo se mi utrácet, tak jsem jela metrem. Seděla jsem vedle nějaké holky, co měla na tapetě Harryho a ostatní z 1D. Musela jsem se tomu zasmát. Došla mi SMS.

-Ahoj, chci se s tebou rozloučit, než odjedu. Dnes central park? H.S.

Trošku mi zaplesalo srdíčko. A dokonce se objevilo i číslo. Odpověděla jsem mu.

-Zdravím, proč ne, v kolik?

Dala jsem odeslat, ale pak jsem si uvědomila, že mám jít večer s Alicí na kafe. Ach jo, zase to budu muset zrušit, ráda bych s ní šla. Ale on brzy odjíždí a já se s ním chci rozloučit. Vzala jsem telefon a vytočila jsem Alici.

„Prosíííííííím? Tady Alice, nezastihli jste mne, nechte mi vzkaz a já vám zavolám zpět. Díky. Pa!" ozval se záznamník. Trochu jsem si povzdechla. Přijížděli jsme do stanice 59 st Columbus Cir. Zvedla jsem se a stoupla si ke dveřím. Metro zastavilo a já vystoupila. Došla mi SMS.

-19:00 u tebe, ale změna plánu, SYCO music pořádá charitativní ples a mně to můj doprovod odřekl asi před půl hodinou. Takže na sebe plesové šaty, díky. H.S.

To si dělá srandu. No co mi zbude. Odpověděla jsem mu jen prosté 'OK'. Rychle jsem vyběhla z podzemky a dala se k domovu. Dorazila jsem kolem půl čtvrté, takže to vyšlo krásně, že budu mít ještě čas. Ale co na sebe? Neměla jsem vůbec nic. Vrhla jsem se na přebrání skříně. Kousky šatů létaly všude po pokoji. Čas kvapil a já seděla frustrovaná na dně skříně. Jedny jsem měla, ale ty jsem si schovávala hluboko ve skříni. Neměla jsem je ráda, do nic se nesmí nosit podprsenka a jsou bílé. Ale jelikož už se blížila naše domluvená doba, neměla jsem na vybranou. Sprchovat jsem se nepotřebovala, natáhla jsem na sebe ty šaty a začala jsem se v nich prohlížet. No to je děs. Dlouhé bílé šaty, rozpuštěné vlasy na jednu stranu, rudá rtěnka a jednoduché oči. Easy. Jako kdyby nic. Obula jsem si bílé lodičky a ozvalo se ťukání na dveře.

„Už letím!" křikla jsem na dveře. Po cestě jsem kvůli nedopnuté botě upadla, ale šatům se naštěstí nic nestalo.

„Jsi v pořádku, Lilly?" ozvalo se zpoza dveří. Otevřela jsem a kývla. Stál tam Harry v proužkovaném obleku, popravdě, byl strašný, ale co, jeho volba.

„Ještě vydrž, hned to ale bude, tak jestli chceš, pojď dovnitř." pozvala jsem ho dovnitř, přičemž jsem zabouchla dveře do ložnice, kvůli tomu bordelu. Ještě jsem se v rychlosti navoněla, vzala psaníčko a do něj dala mobil, peníze, klíče a rtěnku. Koukla jsem se na něj a ukázala ke dveřím s pohledem 'jdeme'. Vstal z pohovky, otevřel mi dveře a my vyrazili. Pře domem čekalo velké černé auto. Oba jsme nasedli. V tichosti jsme takhle jeli až do Lower Manhattan. Co vám budu povídat, cítila jsem se divně. Dojeli jsme k místu. Harry vystoupil a šel mi otevřít dveře. Všude klapaly spouště a blesky fotoaparátů. Harry se ke mně naklonil a zašeptal mi do ucha: „Dívej se do země a pojď za mnou." Nastavil mi ruku a já se jí pevně chytla. Myslím, že ráno nechci vidět noviny. Vešli jsme dovnitř a rámus ustal. Koukla jsem se před sebe, bylo to tam nádherné. Moderně vybavená hala. Nastoupili jsme do výtahu a vyjeli do desátého patra. Otevřely se dveře. Myslela jsem, že padnu. Všude zlatá barva, myslím, že i toaletní papír byl zlatý. Hrála hudba a my se dali pomalu do tance.

Večer ubíhal a já si najednou vzpomněla na Alici. Sakra! Je strašně hádavá, takže se určitě pohádáme. Chtěla jsem odejít, ale zrovna byl velký proslov generálního ředitele a pak šli na pódium kluci. Ale ne, to neskončí dobře.

___

Tak je to tu :D.

Líbí se vám?

(969 slov 3:D )