V Parku

90 5 5
                                    

Už jsou tři hodiny a já tu stojím a čekám na Ondru. Už přišel a má v ruce puget růží.

O: "Ahoj Kájo"
K: "Ahoj Ondro"
O: "Přinesl jsem ti růže"
K: "Děkuju Ondrášku" (zčervenala jsem)
O: "No...tak chtěl jsem s tebou mluvit o tom, že no.. Se mi strašně líbíš a chtěl bych s tebou chodit" (v tu chvíli jsem v duchu jasala cože? Ondra? To neni možný!)
K: "Taky se mi líbíš, a už dlouho"
O: "Já už budu muset jít, ale uvidíme se zítra ve škole, ahoj princezno" (chytl mě za ruku, políbil jí a odešel)
K: "Ahoj"

Ach panebože viděla nás Kristýna! Tato určitě rozsene ve třídě! No nic jdu domů... Někdo za mnou jde, tak se otocim a za mnou Kristýna. Přišla ke mě a říkala
"Ahoj Kájo, ty jo hele tobě to dneska sluší."
"Děkuju"
"A co potřebuješ?"
"Nic, když jsem tě viděla tak mě napadlo tě doprovodit domů aby si nesla sama, když si mi pomohla s těma učebnicema."
"To byla maličkost, ale děkuju"

Když jsme došli k našemu domu, tak mě najednou chytla za ruku a řekla:
"Chtěla jsem ti ještě jednou poděkovat za ty učebnice a taky no...něco se ve mě prostě změnilo ale to je vlastně jedno.."
"Říkala jsem není zač, a počkej řekni co se stalo..."
"Kájo si strašně úžasná holka a krásná a záleží mi na tobě a nechtěla bych aby se ti cokoliv stalo a chtěla bych s tebou být navždy nevím co se na jednou se mnou stalo, ale už je to tak nechám ti čas aby sis to nějak srovnala, promiň jestli jsem tě nějak zaskočila nebo něco podobného"

Pořád mě držela za ruku a já najednou cítila něco co jsem ještě nikdy necítila a prostě jsem ji objala a řekla:

"Nech mi chvilku čas Kristýnko, děkuju za doprovod."
A odešla jsem domů.

--------------------------------------------------
Tady je další part😊 pište komentáře jak se vám to líbí, děkuju👏

Proč? Jak? On? Ona? Co? Kde žijí příběhy. Začni objevovat