Forever To/get/her

2) Poslední den prázdnin

Lily Evansová se vzbudila a prudkým pohybem posadila. Dnes je třicátéhoprvního srpna. Jen o sedm let později.

Kolik se toho jen za tu dobu změnilo.
Severus Snape se svými 'přáteli' ze Zmijozelu praktikoval černou magii, Elliot se odstěhoval do Zimbabwe, kde studoval kouzelnické léčitelství. Petunie svůj názor na sestru nezměnila a její odporný přítel, Vernon Dursley, byl tlustší než profesor Křiklan, kterého Lily měla od prvního ročníku ráda.

V Godrikově dole zatím vstávala trojice kamarádů. Pan Potter se přemístil do práce, kdežto jeho žena připravovala snídani.
"Jamesi, Siriusi, Remusi! Vstávat snídaně je na stole! Ne, že zas něco provedete! Vaše včerejší chování v kuchyni by se směle dalo přirovnat k útoku Smrtijedů!"
Rozespalí jmenovaní se jen chytli za hlavy.
"Mami, ale my to uklidili. Vždyť se nikde ani náznakem nepovaluje maso, mouka nebo..."
"Dost, Jamesi. Vzít hůlku není žádné hrdinství a teď dolů! Musíte si zabalit, zítra začíná škola."
Líně se tedy zvedli a šourali se dolů po schodech. Remus najednou zůstal stát jako přikovaný. V obývacím pokoji seděl ředitel bradavické školy Albus Brumbál.
Potichu řekl svým kamarádům, ať nedupou jako sloni.
"Ticho, je tu ředitel, Jamesi, nevíš proč?"
"Asi tuším a vůbec se mi to nelíbí."
"A, pánové Potter, Black a Lupin. Zdravím, chlapci. Jak jste si užili prázdniny?"
"Skvěle, pane profesore, a vy?" To plácl Sirius, aniž by před tím jakkoliv zapojil mozek. Brumbál se však jen díval na chlapce skrze své půlměsícové brýle a v jeho očích tančily jiskřičky.
"Děkuji za optání, pane Blacku, měl jsem se dobře. Kdybych neměl tolik práce s...," odmlčel se, protože svůj pohled stočil k oknu, odkud přilétl velký výr.
"Pane Lupine, mohl byste nás nechat s panem Potterem o samotě? A vemte i pana Blacka."
James nervózně polkl a sedl si do křesla u krbu.
"Přečtěte si ten dopis, Jamesi. Myslím, že v něm najdete překvapení. Jsem tady jen pro to, abych vám pogratuloval a omluvil se za zpoždění."
James si četl dopis a nevěřil svým očím.
"Já a primus? Pane řediteli, to musí být omyl... "
"Není, Jamesi. A teď si běž užívat poslední den prázdnin. Jen mi ještě zavolej svou matku, prosím."
"Jistě, pane profesore."
Zmizel v jídelně a šel za svou mamkou.
"Mami, já jsem primus. A chce s tebou mluvit ředitel."
"Jamesi, nehraj si se mnou. Ty bys nemohl být primus ani kdyby Voldemort pořádal kouzelnický maraton lásky."
"Přečti si ten dopis."
Kluci se zatím cpali snídaní a absolutně nevnímali okolí.

James jen tiše ukusoval ze svého toustu a byl duchem nepřítomný. Myslel na Lily. Zítra ji opět uvidí. To však netušil, že pro něj má překvapení jeho matka.
Ode dne, kdy obě děti poprvé odjely do Bradavic, si Lily s Euphemií Potterovou vyměnily víc dopisů, než kdy jí napsal James. Tyhle dopisy teď ležely v jeho nočním stolku spolu s těmi, které psal o své vyvolené otci.
Litoval, že ho to nenapadlo už dřív. Chtěl získat srdce Lily Evansové a jeho otec mu poradil, aby prošel své dopisy a porovnal je s těmi, kde si Lily stěžuje jeho matce. Přišel na mnoho nových poznatků ohledně své Lily.

Drahá Euphemie,
děkuji za Tvůj poslední dopis. James a Sirius jsou v mnoha ohledech vyspělejší, než tomu bylo v loňském školním roce, ale zas mě přivádí k šílenství jejich hloupý nápad, jak si vynutit mou pozornost. Dokola odrážet jejich vtípky mi už dělá problémy, nevím jak se jich zbavit. Copak nechápe, že si mě nezíská tím, že na mě třistakrát za den zařve jeho větu o rande? Ty víš, že bych s ním šla ráda, jen mě mrzí to, jak se ke mě chová. Vím, že to nebude lehké, Ty sis s Filemontem taky prošla svým 'peklem', než jsi mu podlehla, ale už nemám síly vzdorovat.
Tvoje Lily

James neměl ani tušení, že si Lily píše s jeho matkou. Díky těmto dopisům věděl, co k němu cítí a jak se on podle toho má zachovat. Sám pro sebe usmál, když si vzpomněl, jak dlouho do noci pročítal všechny dopisy a při každé z nadávek bušil hlavou do stolu. Tenkrát ho pořádně bolela hlava.