1. Začátek nebo konec ?

204 22 4
                                    

Zdravím.

Jsem Akashima Hotaru, je mi 17 a mám ráda červenou barvu, problém? Ne? Tak to je dobře. Jsem ráda, že si rozumíme. Alespoň někdo. Musím přestoupit na jinou školu, spolužáci mě nemají rádi. Proč? Já ani sama nevím, moc se s nikým nebavím a taky toho moc nenamluvím. Zase si kladeš otázky? Hmm zajímavé, já otázky moc ráda nemám... Ale to tě nezajímá, tebe zajímá samotný příběh, že ? Tak to abych začala psát... Začneme na začátku...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1.3. 2019

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

6:38 Ležím si v mé teplounké posteli, začne mě budit budík, vypnu ho a vstanu. Nic zvláštního. Normální den. Převléknu se a jdu se nasnídat, dole je můj táta, který jen sedí a kouká do počítače, /práce/, pomyslím si. S otcem moc nemluvíme od doby, kdy umřela máma. Ano, jsem jedináček a ani bych sourozence nechtěla. Máma mi umřela, když mi bylo 5 let, jo, přesně tak, 5 let. Nalévám si vodu do skleničky a podívám se na svého otce. Kruhy pod očima a vedle něj lahve od všeho možného - Pivo, Red Bull atd... Napiji se vody a jdu se pomalu sbalit do školy.

7:00 Konečně jdu do školy. Málem jsem zapomněla si koupit něco k jídlu, ale stejně mi to spolužáci seberou. No doufám, že mi to nechají. Jdu pomalu ke třídě. Slyším, jak se všichni baví. Usměju se: ,,Doufám, že si dneska najdu kamarádku" , pomyslím si a vejdu. Všichni zmlknou a koukají na mě, jdu na své místo. Podívám se na svou lavici. Byly na ní odpadky. Šlupka od banánu, plechovka od něčeho atd... Odložím si tašku a jdu ke koši pro smetáček. Smetu nepořádek z mé lavice a jdu to vyhodit, vtom mi někdo nastaví nohu a já spadnu. Nic neřeknu, ale všichni se začnou smát ,,Akashima zase na zemi" , vykřikne někdo. Vstanu. Pořád nic neříkám a jdu to vyhodit ,,Hele promluvila někdy vůbec ?", zeptala se nějaká holka, ,,Jenom, když ji vyvolá učitel, jinak vůbec." Proto jí možná umřela máma, protože nic neříkala, tak to s ní vzdala" , vykřikne další kluk a zase se všichni začnou smát. Jo tohle je normální...

7:10 Začátek hodiny. Kreslím si do sešitu obrázek holky, jak sedí a pláče, ale usmívá se. Napíšu pod tím ''Psycho'', jak to divné slovo. Vlastně teď mám čas napsat, jak vypadám. Mám červené dlouhé rozcuchané vlasy, zářivě žluté oči a měřím 159 cm. Váhu myslím psát nemusím, ale proč ne? 49 kg, ano jsem malá, já vím.. Vyvolá mě učitel: ,,Akashima, co tam děláš, dáváš pozor ?!" ,,Ano", špitnu potichu a podívám se na tabuli, musím si to přepsat...

12:50 Konec školy. Konečně jdu domů. Asi si budu číst, nebo můžu dál psát tenhle deník. Hmm... Uvidím, co mě bude bavit víc...

13:15 Doma vejdu dovnitř a otec pořád na počítači. Jdu do pokoje. ,,Hotaru, přišel mi email z tvé školy, že šikanuješ spolužáky a že tě vyloučí, můžeš mi to vysvětlit ?" Odložím si svou tašku. ,,Cože ?" podívám se na něj. ,,Slyšelas dobře, proč mi tohle děláš ? Hotaru.." ,,Já o ničem nevím." ,,Přestaň mi tady říkat nesmysly." Přemýšlím... alespoň se nebudu muset vracet do té zlé třídy, myslela jsem, že dneska si konečně najdu kamarádku, ale zase nic... ,,Ach jaj, no dobrá najdu ti novou školu, ale pokud tě vyloučí i z téhle školy, vyhodím tě z baráku" ,,To jako vážně ?!."Jsme dohodnutý" odpoví mi a jdu do pokoje. Zavřu dveře a teď to ze mě všechno spadne, co se všechno stalo.. ,,Ježiš, co jsem to udělala ? Proč zase já ? vždyť jsem nic neudělala " začnu šílet, sednu si, chytnu se za hlavu. Alespoň, že to umím zamaskovat, jsem dobrá, možná bych mohla někam na hereckou, hmm... Jdu zpátky do obýváku to říct tátovi: ,,Tati , mně by se líbila nějaká herecká škola-" ,,Smůla už jsem nějakou našel, nastoupíš prej přístí týden, tak se běž připravit, tady máš adresu " podal mi lísteček. Ani se na mě nepodíval...Jako vždy...,,Díky" a jdu zpátky do pokoje ,,Tak rychle ?." No doufám, že si najdu nový kamarády.. Usměju se.

O pár dní později...

9:00 Zítra jdu do té školy . Celkem se bojím, ale nechám to na náhodě..

8.3. 2019

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6:43 O pár minut jsem zaspala, ale pořád v klidu stíhám... Ráno úplně stejné, jako všechny ostatní. Všechno normální.

7:00 Jdu pomalu ke škole.. Už tam skoro jsem a celkem se těším. To je zvláštní... Jsem zvědavá...

7:09 Pomalu se blížím ke své třídě, slyším hlasy. Mám ruku na klice: ,,Tentokrát si kamarády najdu určitě" řeknu si v hlavě a otevřu dveře. Cítila jsem jak se všichni se na mě podívali, pořád mám hlavu dole hlavu: ,,Ahoj"špitnu. Viděla jsem volnou lavici, a tak jsem si tam šla sednout. ,,Ty jsi tu nová ?" zvedla jsem hlavu byl to kluk s modrýma vlasama a modrýma očima, ale měl červenou masku přes oči. ,,Jo.." Proč to má přes oči ? to je dneska nějaký karneval nebo co ?

,,Tak to si dávej pozor na koho začneš mluvit" usmál se a šel pryč.. ,,Co ?"

Možná, že teďka už jediné mé přání, bude přežít na téhle škole....

+ díky za přečtení :) doufám že se líbí zase něco nového :)

+ obrázek Hotaru :)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 03, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Psychopati v mé tříděKde žijí příběhy. Začni objevovat