¥My life limits

...

,,Asi začneme viď?" usmála se na mě neznámá žena, ale já ji s vyděšením úsměv neoplatila. ,,Kdo jste a proč jsem tu..!?" bylo to to první co mě napadlo. Chvíli už jsem si myslela, že ani nemá v úmyslu mi odpovědět.. Jen si mě prohlížela, jako kdyby mě nikdy neviděla..Asi si myslí že ještě nevím o těch velice "nenápadných" pozorovacích zařízeních.
,,To mi spíš řekni ty.Kdo jsi a hlavně odkud jsi" nadzvedla obočí a opět mě pozorovala. ,,Já se vás ptala první!" byla jsem naštvaná, protože mě zajímalo mě kdo je a proč jsem tu a ona mi ani neodpoví? Fakt na nic..
,,Ruku" natáhla svou hnusnou kostnatou věc, podobající se ruce..
Ruku jsem jí neochotně podala. Vzala ji do svých a prohlížela si ji. ,,Druhou" dodala.. ,,Až mi řeknete proč!" došel mi její záměr..chtěla vidět hvězdičku. Stoupla si..došla ke dveřím a třikrát na ně zaklepala. Pomalu a chladně se na mě otočila a dodala: ,,Jestli máš v sobě odpor, tak si to rozmysli. Tady ti moc nepomůže, spíš si kvůli němu ublížíš.. :)" nadzvedla obočí a usmála se. ,,Ano? To jste řekla i té dívce přede mnou? Co jste ji udělali!" Zuřila jsem, protože oba jen stála na místě a usmívala se. Hodila jsem po ní polštář. Nevím jak mě to napadlo, prostě jsem nedovedla být jen tak nehybná a nic nedělat.