Summer Love (N. H. - Cz)

18. kapitola

Pohled Nialla

Probudil jsem se v cizím pokoji a byl jsem úplně sám. Po tom, co jsem se rozhlédnul kolem sebe, zjistil jsem, že jsem u Lily, jenže ona tu se mnou nebyla. Kde do háje je? Myslel jsem, že tu bude se mnou, ale probudil jsem se sám.

„Lily?" zařval jsem z její postele. „Lily?" zkusil jsem to znovu a teď už jsem se nějaké odezvy dočkal. Sice mi nepřišla žádná odpověď, ale uslyšel jsem čísi kroky na schodech. Okamžitě jsem tam nasměroval svou pozornost a čekal, až vejde do dveří. Místo Lily se tu však zjevila Ashley.

„Kde je Lily?" zeptal jsem se hned, jak vešla do jejího pokoje.

„Šla si něco zařídit se svým otcem, za chvíli se určitě vrátí," usmála se na mě a šla si sednout ke mně do postele. Okamžitě ze mě začala stahovat peřinu a následně mi vytahovat tričko.

„Co to děláte? Máte přece pana Huntera a já chci Lily, ne vás," začal jsem panikařit. Byla to rodinná přítelkyně, přece by neudělala něco takového, aby pokazila své pouto s mými rodiči a jejím snoubencem.

„Neměj strach, Nialle, nechci ti nic udělat, jenom se chci kouknout na to břicho," vysvětlila mi situaci a já se zastyděl za své myšlenky.

„Omlouvám se," začervenal jsem se a raději se díval jinam.

„V pořádku, jsi jenom zmatenej, teď ukaž, koukneme na to břicho a uvidíme," usmála se a podívala se na mé břicho. Podíval jsem se tam taky a uviděl obrovskou modřinu.

„Au!" syknul jsem, když ho více zmáčkla.

„To je dobrý, je jenom trošku citlivý, ale to je normální, musely to být asi velký rány," řekla po chvíli, co mě mučila, stáhla mi triko opět na své místo a přikryla mě. „Já vím, že o tom zřejmě nechceš mluvit, ale chci, abys byl ke mně upřímnej. Zeptám se tě na jednu otázku a chci znát pravdivou odpověď," dívala se na mě s vážným výrazem. „Udělali ti to kluci? Myslím Harryho, Louise a Liama," upřesnila. Nechtěl jsem jí o tom říkat, ale její oči mě k tomu nutily, kvůli tomu jsem svůj pohled raději přesunul někam jinam, aby na mě tak nekoukaly. „Takže jo, já vím, že mi o tom nechceš vyprávět, ale věř mi, že bych to ráda slyšela. Opravdu mám o tebe starost, vždycky jsem věděla, že se něco děje. Prozradil tě tvůj pohled, byl si hrozně smutný. Když tu byl ještě Zayn, tak ses furt usmíval, bavil ses a byl si takovej svůj. Teď se takhle už nechováš. Teda aspoň tě tak nevnímáme. Já i Jack jsme si toho všimli, ale nechtěli jsme do toho rýpat. Kluci si na tebe nic nedovolovali, teda aspoň to nebylo vidět, ale dneska je to jinak. Už to nemůžeme přehlížet, ani jeden z nás a věř mi nebo ne, máme o tebe strach. Měl by sis o tom s někým promluvit," slyšel jsem její hlas, ale pořád se na ní nedíval.

„Mluvil jsem o tom s Lily. Ví o všem, takže na to nejsem sám. Mám si o tom s kým promluvit," odpověděl jsem nakonec.

„Já ale chci, aby sis o tom promluvil i se mnou," povzdechla si smutně. „Prosím, věř mi, trápí mě to a chci o tom vědět."

„Ano, udělali mi to kluci, myslí si, že jsem Zaynovi pomáhal, takže se mnou skoro nemluví. Teď ještě ke všemu Louis žárlí na mě, protože se bavím s Lily a píšu si s ní. Myslel si, že jí řekne, jakej jsem podrazák, a bude to. Ona se se mnou už nebude bavit, ale Lily ho předběhla, šla první za mnou a pak teprve za ním, takže všechno věděla. Včera mě Louis zmlátil kvůli tomu, že jsem byl u ní a pak určitě za Zaynem a dneska mě zmlátil kvůli tomu, že jsem si s ním psal. Liam a Harry mě drželi a Louis do mě mlátil. Konec pohádky," ukončil jsem ve zkratce vše, co se děje. No dobře, neřekl jsem jí vše, ale tohle jí prostě musí stačit, víc toho nedostane.

„Je mi to líto, nevím, jak ti mám pomoct," přiznala po chvíli ticha.

„Nic s tím stejně nenaděláte a chci vás poprosit, ať o tom neříkáte panu Hunterovi nebo rodičům. Chci, aby to zůstalo jenom mezi námi, nechci, aby to věděl ještě někdo další. Už takhle mě kluci nenávidí, a pokud se dozvědí, že to ví někdo další, než jenom Lily, tak to bude jenom horší," strachoval jsem se a ten strach musel být vidět i v mých očích, které jsem k ní stočil, protože mě hned začala uklidňovat, že to zůstane mezi námi.

„Máš Lily rád, viď?" změnila z ničeho nic téma hovoru.

„Ano, ale bojím se toho, že ona ke mně necítí to samé a nechci ztratit naše přátelství, nechci, aby si myslela, že na ní nějak moc spěchám," odpověděl jsem popravdě. No co, když už jsem jí přiznal to o klucích, musel jsem jí říct i tohle.

„Lily tě má taky ráda, toho se neboj. Moc dobře víš, co se jí stalo. Věřila ti a řekla ti to. Jack a i já, jsme se báli, že se bude bát s někým kamarádit, s někým cizím přijít do styku, protože to, co jí udělali její sourozenci, to bylo hrozný. Zradili ji lidi, kteří ji měli chránit a my se báli toho, že by jí to opravdu mohlo vytvořit nějaký zásek, ale k tobě si dokázala utvořit důvěru za pár dní, za což jsme opravdu vděční," dívala se na mě se slzami v očích.

„Příští sobotu má narozeniny, říkala mi, že od doby, co byla u mámy, prý neslavila narozeniny, takže mě napadlo, že bychom jí naplánovali tajnou oslavu. Vy byste jí dostala v sobotu ráno z domu a my bychom to tu mezitím připravili, aby to měla jako překvapení, co si o tom myslíte? Já nevím, jestli je to dobrý nápad, a jestli s tím vy, nebo pan Hunter nebudete souhlasit, tak se nedá nic dělat, ale byl bych opravdu rád, kdyby to vyšlo, protože ona si zaslouží být konečně šťastná." S nadějí jsem pozoroval její reakci.

„Jistě, Lily bude určitě nadšená a Jack s tím nebude mít problém, takže si myslím, že by to mohlo dobře dopadnout," usmála se na mě. „Teď se ještě prospi, já tě pak přijdu zkontrolovat," pohladila mě po zdravé tváři a následně zmizela pryč z pokoje.

Moc prosím o vote a komenty, a zároveň děkuji za minulé, Andy 💕