VLČÍ KREV [Dokončeno]

stín duše (2. část)

Z keře vylezla Kiara. Měla udivený obličej, byla úplně vyděšená.
C:co se děje Kiaro?
K: Carol? Jsi v pořádku?
C: jo proč bych nebyla?  A obejmula jsem ji.
K:Myslela jsem, že jsi mrtvá, nemohla jsem tě vůbec najít.
C: ale teď jsem tady, a už nikam nejdu. A v tu dobu jsem si vzpomněla na ostatní.
C: a co ostatní? Viděla jsi Lili, jak se má?
k: jo viděla, a dávala si  pozor. Pořád je s Jacobem. A hledají tě, je šťastná když je s ním... to mě naštvalo. Ale dlouho jsem ho neviděla. Kiara mezi tím mluvila dál.
Ale když je sama, je smutná. Pořád na tebe myslí, skoro ani nespí.
C:a jak to víš?

K: Když jsi v té vesnici nebyla, měla jsem špatné svědomí. Tak jsem hlídala vesnici. Nikdo o mně neví, neboj.

To se mi ulevilo, ale stejně mam o ni strach. Dyť je stejně velká jako já. To by ji mohl někdo vidět. Ale teď se spíš bojím o Daga a mamku dlouho jsem je neviděla.
K: jestli chceš tak mám plán. Půjdeš se teď vykoupat do moře. Já pro nás obstarám jídlo. Až se bude stmívat, tak se půjdeme spolu podívat do vesnice." A usmála se.
C: tak jo zatím ahoj. A odešla jsem. Na pozdrav Kiara zavyla. A odešla.
Byla jsem šťastná, že ona mi rozuměla. Ale jak to, že ji rozumím, když nejsem ještě vlkem.

Už nadešel čas a my vyrazili, byla jsem ráda že jde se mnou. Ale byla jsem taky nervozní a bála jsem se, jestli nás někdo neuvidí. A kdyby jo, tak nevím co budeme dělat. 

Už jsme na začátku vesnice a nikdo nikde, asi mají schůzku. Šla jsem teda dál do vesnice.

K: Co to děláš ? Pojď okamžitě zpátky někdo tě uvidí.

C: chci vědět co se děje a kdyby mě někdo spatřil tak uteč.

A šla jsem dál. Mám Kiaru ráda, ale tohle je mezi mnou a vesnicí. A do tohohle se nemusí plést. Už jsem slyšela hlasy ze společenské místnosti.

,,Ne, ne a ne! Musíme ochránit naší vesnici. Už zabili 3 lidi. A dál to nechci tolerovat. Má někdo nějaké námitky?" zeptal se první hlas. Koukla jsem do okna, byli tam snad všichni koho jsem znala i Jacob s Lili.

L: tak co teda navrhuješ tati.( táta Lili je starosta vesnice)

T: to ještě nevím Lili, ale doufám že se ta bestie už neukáže.

L: to doufám taky......ale co Carol? přeruš jí Jacob

T: já vím že máš Carol rád Jacobe, ale hledali jsme všude kde jsme mohli. Musíš prostě přijmout že Carol už NENÍ.

To už jsem nemohla rozdýchat, jak to mohl takhle říct.

J: ale stejně nepřestanu hledat! a odešel

T: Lili jdi za ním.

L: dobře. A šla za ním. ,,Jacobe počkej!" 

J: co chceš?! 

L: Musíš pochopit že jsme hledali všude kde jsme to znali Jacobe.

J: ty si asi zapomněla že Carol chodí kam chce, i když to tam nezná. Prostě mám o ní strach.

L: Ale teď máš mě, a nic ti nehrozí.

J: máš pravdu, ale kdyby jsme ji našli neřekneme jí, co se mezi námi stalo. 

a dali si pusu

tak tohle pro mě je velký oříšek. Ne že jenom nevím o kom mluví, ale taky Jacob chodí s Lili!

tak co? Jak se vám to dneska líbilo. Omlouvám se že ta kapitola trvala tak dlouho ale byla jsme na táboře a nic mě nenapadlo. Tak se moc omlouvám.