"mohl byses obléct?"

3.2K 152 8
                                    

Vzbudila jsem se na zvonění mého telefonu.

Bolí mě hlava..

Ucítila jsem okolo sebe ruce.

Panebože. Co se to tu děje?

Takže.. objímal mě Harry.

Oblečená jsem byla částečně.. měla jsem na sobě ten bílý crop top a kalhotky.

A Harry?

Ten má boxerky. Alespoň se nic nestalo..

Znovu mi zvonil mobil.

Samozřejmě, že jsem se nedostala z Harryho sevření, anižbych ho nevzbudila.

Hned se začal rozhlížet kolem sebe.

"Ahoj" usmál se "ahoj" řekla jsem rozpačitě "pěkné kalhotky" usmál se. Sakra.

Rychle jsem si na sebe navlekla jeany, vzala jsem mobil.

To mi volal Sam.

Zavolala jsem mu zpátky.

"Co je?" Zeptala jsem se hned, jak to zvedl

"No, že se ozveš! Když jsem řekl, že máš být doma ve dvanáct, tak ty né.. ty musíš být pryč o 10 hodin víc!"

"V klidu, Same" řekla jsem

"Jak mám být v klidu? Kde jsi?" Zeptal se

"Jsem u Harryho" řekla jsem, začal se nahlas smát.

"Čemu se směješ?" Zeptala jsem se ho

"Prej.. jsme kamarádi" napodobil můj hlas.

"Jsme kamarádi! Nic nebylo!" Řekla jsem hned.

Harry se zasmál. Otočila jsem se na něj.

"Vážně? Já bych tomu moc nevěřil" řekl se smíchem

"Same, sereš mě. Nic nebylo a nebude, v klidu. Jo?" Zeptala jsem se ho.

Protřela jsem si oči.

"Dobře.. nemusíš ponáhlet domů.." řekl mi "neboj, za chvíli příjdu" řekla jsem mu a típla jsem to.

Podívala jsem se na Harryho.

Seděl tam se sklopenou hlavou.

"Co je, Harry?" Zeptala jsem se ho a sedla jsem si vedle něj.

"Proč jsi mi včera dávala naděje, když jsi před chvílí jasně řekla, že nic nebylo a NEBUDE?" zeptal se mě a podíval se mi do očí.

"Harry.. prostě jsem jen odpovídala Samovi. On mě totiž už chce vidět obklopenou dětmi a rodinou. Na což já ještě nejsem. Teprve jsem si sehnala pořádnou práci" řekla jsem

"Takže u tebe mám šanci?" Zeptal se mě "šanci na 99%" usmála jsem se.

"Má vůbec někdo na 100% šanci?" Zeptal se

"Má, Ryan Reynolds" zasmála jsem se

"Jinak ty máš největší šanci" usmála jsem se

"No... a co znamenal včerejšek?" Zeptal se

"I to líbání?" Zeptal se

"Normálně se držím, ale byla jsem dost opilá a nevydržela jsem to" řekla jsem

"A co potom to u mě tady?" Zeptal se

"Tady? Co se dělo tady?" Zeptala jsem se

"No.. tady vlastně pokračovalo líbání a dokonce jsi mě i svlékla až mi zůstali jen boxerky, ale pak jsi na mě usnula" řekl mi

"Ježiš.. strašně se omlouvám" zadržovala jsem smích

"Nic se neděje, líbilo se mi to" zasmál se

"Já už teda půjdu domů" usmála jsem se

"To.. nemusíš, já stejně nemám co dělat" řekl mi "nemáš být v práci?" Zeptala jsem se

"Kolik je?" Zeptal se "10 ráno" řekla jsem

"Tak ne, nemám být ještě v práci" usmál se a vstal z postele.

Sakra.. to se nemůže obléct?

Jako.. tělo má suprové, ale znervózňuje mě a mám co dělat, abych se tam nekoukala.

Raději se koukám do stropu..

"Je na stropu něco zajímavého?" Zeptal se a stoupnul si vedle mě.

"No.. bílý strop" řekla jsem

Začal se smát. Má pěkný smích.

Podívala jsem se mu do očí. Byl zase blízko. Až moc blízko.

Zavřela jsem oči. Nadechla jsem se, že něco řeknu.

"Mohl byses obléct?" Otevřela jsem oči. To už byl u mě až se dotýkali naše nosy.

Pousmál se.

Zavřel oči a políbil mě.

Nic jsem nedělala. Prostě jsem tam jen stála.

Fajn.. nakonec jsem se zapojila.. ale nechápu proč? Tělo mě neposlouchalo.

Chytil mě za boky.

Nějakým způsobem jsme se ocitli na posteli.

"Harry" zamumlala jsem mu do rtů

"Harry" zapřela jsem se trochu o jeho paže, tak se trošku oddálil.

"Ano, princezno?" Usmál se

"Harry, já takováhle nejsem. Známe se chvíli. Já.. prostě nemůžu" řekla jsem mu

"To nevadí, počkám si. Chci tě znát jako nikoho. Chci tě znát, jak tě zná jen málo lidí. Chci tě znát nejlíp" usmál se, políbil mě na tvář a stoupl si.

Taky jsem si stoupla.

"Mám tě ráda, Harry" usmála jsem se

"Taky tě mám rád, princezno" roztáhl ruce na objetí.

"Nechceš se první obléct?" Objal mě "no tak ne" zasmála jsem se a objala jsem ho nazpět.

.......

"Děkuju, ahoj Harry" dala jsem mu pusu na líčko, vystoupila jsem a šla jsem do bytu, zatím co on jel do práce.

Nahoře už mě vítal Sam.

"Jak se má ten kamarád?" Zasmál se

"Dobře" řekla jsem

"Volal jsem s Benem.. prý byla líbačka a pak jste šli k němu" zasmál se

"Nic nebylo, usnula jsem na něm" zasmála jsem se

"Panebože" dostal záchvat smíchu.

"No.. zítra jedeme na ten výlet, tak si tě zabírám já, né ten tvůj" řekl, podívala jsem se na něj zamračeně

"Kamarád. Tvůj kamarád" opravil se

"Tak koho jsi to tady měl?" Usmála jsem se "nikoho, jen jsem chtěl, aby jsi s ním byla venku" zasmál se

"Ty jsi takový... ughrr!!" Šla jsem do pokoje.

"Ale ještě dneska můžeme do planetária" usmál se, když mi bez klepání vešel do pokoje.

"Tak jo, kdy?" Zeptala jsem se "teď" řekl "fajn, jenom se osprchuju a převleču" řekla jsem.

......
Nakonec jsme si to v planetáriu užili a pak jsme šli do zábavního centra. Bylo tam všechno. Skluzavky, horolezecká zeď, balónky, trampolína, drak co otvírá a zavírá pusu a další věci.

Nakonec jsme si užili jako malé děti. No.. nám vůbec nevadilo, že jsme tam byli nejstarší, ale když se Sam zasekl v jednom tunelu, tak to až taková sranda nebyla. Teda pro něj, já jsem se smála.

Nakonec se z toho vyždáral i bez nějakých úrazů.

Princess || h.s. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat