Stay with him II. (R5 - 5SOS)

Nebylo to směrované na tebe

"Čekala jsem horší kocovinu. Asi když jsem včera tak řvala tak sem více méně vystřízlivěla" musela jsem se zasmát a kluci se mnou. Už jsou tři hodiny odpoledne a my teprve vstávaly.

"Co si to dneska zopakovat? Přeci jsme na seznamu vítaných a včera to byla bomba . A potřebuješ se odreagovat" Harry měl pravdu.

"Dobře, máte pravdu" usmála jsem se a podrbala Ronyho po hlavě.

"Oki tak v šest před klubem, ale já už musím .Doma mě bude čekat Sam" Jack se začal zvedat z postele.

"Taky už půjdeme ať se ještě trochu vyspíme a potom zase zapaříme" zasmál se Mike.

Doprovodila jsem je ke dveřím." Kdybys ještě něco potřebovala zavolej nebo přijď" ozval se ještě Jack.

"Dobře" zavřela jsem dveře.

Dala jsem Ronymu nažrat a šla směrem ke schodům. Stály tam holky is Sanes a za nimi Luke, Cal, Ash a Mikey.

"Kim co si o tom ještě promluvit?" ozval se Ash.

"Už není o čem. Já jsem včera řekla všechno co jsem chtěla. Jedině že by jste k tomu chtěli ještě něco říct kromě toho že vás to mrzí a podobně" opřela jsem se o zábradlí.

Všichni mlčely. "To jsem si myslela" chtěla jsem odejít ,ale někdo mě chytil okolo pasu.

"Nikam. Chceme ti něco říct"  a takhle začalo jejich nekonečné povídání o věcích které se vůbec netýkaly včerejšího téma.

................................................................

"Tak co na to říkáš?" promluvil Cal.

"Co mám jako říct?" nechápala jsem.

"Všechno je zase OK?" sledovaly mě jako kořist.

"Jo byla to pěkná chvilka. Připomněly jste mi spoustu našich vzpomínek, ale tam není problém. Tímhle se nevyřešilo nic. Spíš to bylo jako kdyby jste se jen chtěly vyhnout tomu hlavnímu tématu" povzdychla jsem si.

"Ale ukázaly jsme ti že jsme rodina , že k nám patříš" promluvil Luke a chytil mě za ruku.

"Fajn" vstala jsem a chtěla jít pryč, ale zastavila mě otázka mířená na mě.

"Kam jdeš?" otočila jsem se zpět.

"Nahoru najít si nějaký byt"

"Co? Vždyť jsme si teď řekly že jsme rodina" ozvala se D'.

"Jo, vy jste rodina. Pro mě tam místo není. Já jsem jako pes který vás omrzel tak jste ho vyhodily na ulici. Tak to je"  už jsem zase začínala být naštvaná.

"Ale.."

"Žádné ALE! Teď jste nám všem připomněly ty vzpomínky. A podívejte se na to z mého úhlu pohledu. Byla nějaká z těch vzpomínek můj nápad? Nebyl. Všechno co jsem chtěla dělat já jste hned zavrhly a řekly že to je blbost. Všichni v těch vzpomínkách měli nějakou roli ,ale já ne. Já byla jen kompars, pozadí, přihlížející osoba, vyvrhel" začaly se mi lesknout oči.

Jenže jsem byla tak naštvaná že jsem slzy hned zahnala." Vždyť jses vždycky usmívala a bavila se s náma" zašeptal Luke.

"Jo, protože jsem vám nechtěla ničit VAŠI zábavu. Když jsem navrhla ať jdeme do klubu trochu se odvázat. Všichni jste byli proti že ne, tak jsme šli na motokáry, ale když to potom řekla D' tak jste tam hned šli všichni. Nikdy jste nedělaly to co jsem chtěla i já, přihlížely jste jen a jen na sebe. Tak mi tu teď nevhazujte že jsme rodina. Moje rodina je Harry, Mik, Jack a kluci z 1D. Oni se o mě zajímali. Ptaly se mě na to co jsem chtěla dělat a i když třeba nechtěly šli. Tak se chová rodina. Tak se chováte vy k sobě, ale mě jste k sobě nepustily" chtěla jsem brečet, ale zároveň i křičet.