Game | CZ

H

Další den, když jsem přišla do školy, jsem byla poněkud nervózní. Cítila jsem se špatně a prapodivně. Jako kdyby se něco mělo stát a nebo se naopak už stalo. V momentě, kdy do třídy přišel Andrew, jsem k němu přišla a hned na něj vyjekla:

,, Jakou špatnou zprávu? Nedopověděl si mi to!'' Možná jsem to řekla trochu zvýšeným hlasem, ale co, zasloužil si to!

,, No...'' Načal, ale nedopověděl. Uslyšela jsem totiž zvuk přicházející zprávy. Hned jsem se musela podívat a brada mi spadla až na zem, když jsem uviděla ten článek:

POLICIE SI UŽ NEVÍ RADY. VRAH ZACHÁZÍ PŘÍLIŠ DALEKO. 

Ne jenom že nikdo neví, kdo vrah je, ale také si už začíná pomalu vyhlížet své oběti v mladším školním věku. Včera večer se rodiče zesnulé dcery vrátili domů a našli v jejím pokoji mrtvé tělo rozřezané na několik kousků. Její orgány byly naskládány do sklenic a každá ze sklenic nesla jedno písmeno, skládající větu: ŠACH MAT. Dívka se jmenovala Scharlotte Parkinsonová a zemřela ve svých osmnácti letech...

Začala jsem brečet v momentě, kdy jsem uviděla to jméno. Scharlotte... moje kamarádka, rozřezaná, vykuchaná. ,, C-cože?'' vykoktala jsem. Andrew se postavil vedle mě.

,, Je mi to líto,'' pronesl smutně. Já nevěděla co říci nebo co udělat. Řekla jsem jí, že se nemá čeho bát, že se jí nic nestane. Proč jsem to říkala? Začala jsem vzlykat nahlas. Andrew mě v mžiku objal a začal uklidňovat a to byl ten moment, kdy to všechno začalo...

.

.

.

Neuvědomila jsem si tehdy, co věta: ŠACH MAT - znamenala. Andrew se ke mě začal chovat zcela jinak.Tenhle zlomový moment, ve mě odvrátil všechen ten hněv k němu, až mě prostě přiměl se do něj zamilovat. Jen kvůli tomu, že jsem přišla o kamarádku, jen proto že se o mě staral a vynahrazoval mi ji. Jenže ona nahradit nešla. Jenže to patřilo všechno do JEHO hry.