Solangelo- Láska nezná čas

Zvláštní sen?

Jeli jsme dodávkou po silnici a za našimi zády mizela za zatáčkou Thaliina borovice. Will něco mumlal a mě se začaly zavírat víčka. Upadl jsem do Říše snů a objevil se na mě velice známém rozcestí. Byla to taková křižovatka snů. Můžu vejít spícímu člověku do snů a mluvit s ním. Naposledy jsem to udělal, abych zjistil kolik máme času než Římané napadnou Vrch polokrevných. 

Abych vám osvětlil o co tady vlastně jde. Máte různé dveře spících lidí, které osobně znáte a objevují se jen, když dotyčný spí. Teď tady bylo dveří jen pár. Jak jsem tak koukal všiml jsem si, že většina lidí je z Hypnova srubu. Zarazil jsem se. Héra. To je přeci nemožné, bohové přeci nesní. Zvědavost ale převládla a já otevřel dveře. Seděla tam hnědovlasá žena a svůj pohled upírala na mě. "No co tam tak stojíš sedni si. Nemáme moc času." Páni. Vřelá jako vždy.

Posadil jsem se do jednoho ze dvou křesel a Héra spustila. "Jak jistě víš, ztratila se moje Lotosová hůl a ty jsi byl vybrán, aby jsi ji našel. Také už víš, že máš jít do Brooklynu, ale nevíš co tam na tebe čeká." Ta se s tím teda nepáře... "Minulý rok jste se setkali s dětmi Říma. Jak víš, Řím a Řecko byli za svých časů velice mocné státy. A víš jaký stát ještě?" Přemýšlel jsem. Řecko, Řím a .....?  "Netuším, vládkyně Héro" v duchu jsem si odfrkl. "Egypt, Hádův synu. Říše tak mocná, že doteď je stejně jako naše říše vryta hluboko do paměti smrtelníků. Proč je Washingtonův památník? Proč je tady spousta Egyptských památek?"

"Chcete říct, že existují další polobohové?" "Ne tak docela. Nejsou to polobohové jsou to takzvaní mágové. Nemají božské rodiče. Studují a učí se 'stezku' bohů. Moc toho o nich nevím, ale vím, že jeden z nich ať už bůh nebo mág odcizil mojí hůl. Najdi ji."

Otevřel jsem oči. Pořád jsme jeli a v dálce už jsem viděl siluetu New Yorku. "Wille, musíme si promluvit" řekl jsem a on jen pokýval hlavou na souhlas a že poslouchá. Vypověděl jsem mu všechno o mém snu a on nestačil valit bulvy. "To jako vážně, mágové?" Argus něco zamrmlal. "Jo, vážně. Héra se domnívá, že buď jeden z bohů nebo mágů ukradl její hůl" "A jak jí najdeme?" "No... Tak to teda nevím, ale co vím je, že proroctví trochu dává smysl nemyslíš?

Syn Smrti na vzdálenou pouť vydá se...... To máme. Ztracené ať opět navrátí se.... Víme co máme hledat. Nejdřív blesk a koruna bratrů, teď na smrti je, aby objevila cestu ke světlu.... Zeus a Hádes a pak něco, co nechápu. Dokonce kalendy čas máš, jestli něco zdrží tě, tak bohové stůjte při nás..... Myslím, že tady to je řečený dost jasně a dneska je 23. července, takže máme osm dní. Na místo za bohy vydáš se, jestli však myslíš Aljašku, mýlíš se...... Brooklyn. Jen na tvém zdaru záleží, jinak hněv boží, náš svět navždy a dál to nemáme, protože někdo vletěl do místnosti jako neřízená střela a začal řvát jak pavián" "Hele, já zato nemůžu a varuju tě, ještě jednou budeš cestovat mezi stíny, tak začnu skládat haiku jako můj otec a to nechceš" "Co se s ním vlastně stalo?" "To netuším, ale nikomu z nás neodpovídá což se mu vůbec nepodobá. Zeus ho určitě potrestal" 

"Pánové, nerad ruším váš rozhovor, ale budu vám muset zastavit před Brooklynkým mostem" řekl Argus monotónně a zamrkal na ně okem, které měl na krku. "Proč tam taky nesmíš, Argusi?" "Kdybych přešel most a ocitl se na egyptské půdě navždy bych byl uvězněn spolu se svým největším nepřítelem na lodi, která se dá povolat jen jednou za rok rodinou, které je můj nepřítel zavázán" Fííííha.... Nikdy jsem neslyšel Arguse říct tolik slov. "Jak se jmenuje. Myslím toho tvého nepřítele?" "Krvavá čepel, démon se sekáčkem místo hlavy" Zakýval jsem hlavou na to, že rozumím, ale ve skutečnosti jsem vůbec nechápal. Nikdy jsem o takové nestvůře neslyšel.

"Jsme tady. Přeji vám hodně štěstí" Vystoupili jsme z auta a Argus se dal na zpáteční cestu do Tábora polobohů. 

"No Nico, co budeme dělat?" 

"Nejprve bychom mohli zkusit přejít ten most"

Já jsem vám říkala, že mě osvítilo :D Už někdo víte proč jsem tam zamotala i Egypt? Slíbila jsem, že se pokusím zveřejňovat častěji a taky se pokusím to udělat :D Jinak doufám, že se kapitola líbila :) A strašně moc vám chci poděkovat za 2K reads. Je to opravdu ohromný :O Děkuju strašně moc :) SabineRiddle