Dnes ráno jsem se probudila, nasnídala se atd... protože byli velké letní prázdniny tak jsem jela k Tarsiovi.
Do stáje to mam tak 15min jízdy na kole. Tarsio bydlí ve výběhu spolu s malou poničkou Schetlanda.
Když jsem přijela tak za mnou Tarsík přišel :). Dala jsem mu nákrčák a uzdečku s mexickým nánosníkem. Připla jsem ho na lonž a šli jsme do kruhovky. Tam jsem ho lonžovala na každou ruku 10min.
Šli jsme ven a já Tarsíka pustila šel chvíli za mnou jak pejsek a pak odběhl k potoku. Na louce jsem s ním byla hodinu a půl. Zapískala jsem a šli jsme dom.
Vyčistila jsem ho a zabandážovala jsem mu přední nohy. Taky jsem mu dala kýbl (šrot, řepné řízky a mrkev s tvrdým pečivem).
Bylo cca kolem 15.00 a tak jsem se vydala za mamkou.
Doma mamka seděla u stolu a čekala na mě... Terko za týden se musíme přestěhovat. Ukončila jsem nájem a budeme se stěhovat do velkého domu s velkou zahradou.
A co Tarsio??! Zeptala jsem se ji vyděšeně. Můžeš si ho vzít s sebou :). Budeme mít přece velkou zahradu. Ale on potřebuje stáj, výběh a koňského společníka.
A to je ta další věc řekla mamka. Mám nového přítele a ten ti stáj a výběh postaví řekla mamka. Hmm dobře a jak se jmenuje? A kolik mu je? A je hodnej? A jak vypadá? Ptala jsem se mamky.
Jmenuje se Daniel, je mu 42 let, hodný je a je strašně hezkej. Dobře no... ale Tarsík potřebuje společníka a to koňskýho! Poblíž js koňský areál můžeš ho tam vodit do výběhu a nebo si může někdo ustájit koně u nás :) odpověděla mamka.
Jo a Terí chci aby si se tam cítila co nejlíp a chci ti splnit alespoň část tvých snů takže až se přestěhujem budeš tam mít překvápko řekla mamka a šla do pracovny.
Já si dala svačinu a vydala jsem se za Tarsíkem. Všechno jsem mu řekla i to jak se cítím a td.. Byla jsem zvědavá, smutná i šťastná. Prostě jsem měla smíšené pocity.
ČTEŠ
Důvěra v koně I - Vždy pozitivní
Ficção Adolescente,,Proč ti nejvěrnější bytosti vždy nejvíce trpí?" Zašeptala vstříc plavé hřívě svého milovaného valacha. ,,A proč ti, kteří ubližují vítězí?"
