Pryč z děcáku

53 5 8
                                    

Z pohledu Katniss:

Dneska to bylo hrozný, zas byla dneska kapusta. Ketrin se na tu koukala stejně nechutně jak já...no kdo by ne? Po obědě jsem šla do našeho společného pokoje. Ale najednou začala vychovatelka ťukat zuřivě na dveře, až jsme ji museli otevřít. Přivedla do pokoje dvě osoby. Muž a žena. Ta paní hned začala: „Jé, ty budeš Katrin. Tvůj světlý melír na tvých hnědých vlasech vyniká. Máš krásné oči přesně tak jako na fotce, zelené. A ty Katniss tvoje černé vlasy jsou velmi krásné, zvlásť když máš takové lokny. A ty oči, ty jsou na tobě to nejlepší, taky zelené." Řekla vše na jeden nádech. Nestihla jsem všechno pobrat. Celou dobu co ta paní mluvila, muatrinž se na nás jen usmíval. Ale jak žena skončila hodil na ní vražedný pohled. „Kdo jste?" Zeptala se Katrin. „Vaše nová rodina." Zařvala hned ta žena. „Myslím že se ptala na naše jména." Okřikl ji muž. „Jmenuji se Patrik tohle je moje žena Olivie. Nemohla se vás dočkat. Jsme vaši nový rodiče, prosím oslovujte mě otče a Olívii jako mámu. Jako v každé rodině." „Uvidíme Patriku." Řekla jsem trochu naštvaně.

Z pohledu Katrin:

Zněla naštvaně. Než odešli, řekli, ať si zbalíme. Začali jsme a já se zeptala: „Proč seš naštvaná?" „Hmmm..." ignorovala mě. „Tak si trucuj no!" „Hmmm..." ignorovala dál. Já už nic neříkala a mlčky jsme dobalili. Po večeři jsme vyjeli. Byl to nádherný dům. Co dům, vypadalo to jako óóbr škola. Asi jako Bradavice, ale víc jako škola. „Vítejte doma. Budete tu bydlet se spousty dalšími. Jste totiž nadaná." řekla s vážným hlasem žena. Zněla úplně jinak než předtím, vážněji. „Jak jako nadané?" Zeptala jsem se. „Ovládáte živly mé drahé, Jenom ještě nevíme jaké." Odpověděla.

Z pohledu Katniss

Prvně jsem si myslela, že to bude fajn. Ale když si vzpomenu na hezké chvíle s kamarádkami, které už nikdy neuvidím, rve mi to srdce. Ale my ovládáme živly? Počkat, cože? „Nechápu to, jak je to možné?" Zeptala jsem se a naštvanost byla pryč teď tu hrála roli zvědavost. Viděla jsem jak se na mě Katrin usmála a spikletecky mrkla. „Vystvětlím vám to, ale teď si běžte vybalit." V pokoji sem si vybalovala. „Vidíš? Není to tak hrozné." A znovu na mě mrkla.

Děkujeme za zhlédnutí, a koukněte se i na naše druhé kanály: Akalicookie a ZuzzkaCZ. ^_^ Budeme rádi za vote a ahoj u další kapči!!! :-*

Ps. Akalicookie: píšu za Katrin a ZuzzkaCZ za Katniss. Díky všem co toto četli a budou číst. ^_^

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 20, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Oheň a vodaKde žijí příběhy. Začni objevovat