Další den jsme se rozhodli prozkoumat ty budovy. Nebyl tu totiž signál a my se domnívali, že v jedné z těch budov je funkční telefon. Vzali jsme si všechno jídlo, vybavení a šli do lesa.
Něco bylo špatně. Zdálo se mi, jako by něco nebylo stejně jako včera. Podíval jsem se směrem, kde by měl být kopec, přes který jsme včera šli. Kopec tam ale nebyl..."Sakra!"řekl jsem si sám pro sebe. "Lidi, musíme se vrátit. Celou dobu jdeme špatným směrem."řekl jsem ostatním. Otočili jsme se a šli zpátky. Asi za půl hodiny jsme došli zpátky ke stanům. Zorientovali jsme se podle jezera a šli k budovám. Vypadaly... podezřele. Došli jsme a našli velkou díru v plotě, zevnitř uzavřenou kusem dřeva. Prolezli jsme dírou a porozhlédli se po okolí. Všude bylo sklo, kameny, papíry, třísky,omítka a... krev. Došel jsem kousek dál vyhýbající se nepořádku a postavil se doprostřed.
Díval jsem se směrem k budově. Opuštěná, zchátralá a polorozpadlá budova. Balkony byly zajištěny železnýmy mřížemi. Okna taky. Hlavou mi proletěla myšlenka: Co je to sakra za budovy? Podíval jsem se před sebe a všiml si cedule. "Neměl bys brát věci z opuštěných míst,Bene."řekl Leo. Ignoroval jsem jeho poznámku a přečetl nahlas nápis:Sanatorium. Byla tam mapka budov. Jedna z nich byla psychiatrická léčebna a druhá nemocnice.
Tohle se mi vůbec nelíbilo...
ČTEŠ
The Sanatorium
HorrorPříběh inspirovaný příběhem Hospital (inspirovaný, ne okopírovaný). Doufám že se vám bude líbit.