Fire & Ice *Niall Horan*

*** Life-line ***

Los Angeles

Niall sedí naproti Sarah a vstřebává všechny ty informace, které mu ta energická brunetka nahustila do hlavy. Všechno je ještě horší než si myslel. Nathalii ho natolik miluje, že mu chce dát volnost, chce ho opustit. Bože co to meleš Horane napomíná sám sebe v duchu ona už tě opustila, vlastně si za to můžeš sám. Kdybys nebyl takový zabedněnec.

„Nialle doufám, že jsme si rozuměly. Oba chceme pro ni jen to nejlepší. Vy dva patříte k sobě, ať už si všichni kolem myslí cokoliv, jen teď musíme dostat zpět tu starou Nathalii. Musíš se snažit, jak to uděláš nechám na tobě, ale nenech si jí proklouznout mezi prsty chlape" dívá se na ni a v jeho mozku se už pomalu a jistě spřádá plán jak tu křehkou ženu svého života dostane zpět.

O pár hodin později sedí na gauči ve svém domě a naproti němu Harry. Jemu se vždycky mohl ze vším svěřit a hlavně mu dokázal vždy dobře poradit. Harry vstřebává taktéž to všechno co mu Niall řekl a jen nevěřícně kroutí hlavou. „Chlape ty jsi to vymňouk (Harryho oblíbená hláška) to muselo být asi hodně ostrá výměna názorů, když to takhle dopadlo. To bylo to co tě žralo celé ty tři měsíce" Niall jen přikyvuje jelikož co na to říct. Po té hádce za sebou bouchl dveřmi, ale hlavně proto, že byl naštvaný sám na sebe, když si uvědomil co udělal. Pak už ale bylo pozdě, když se o dvě hodiny později vrátil, aby to všechno srovnal Nat už tam nebyla. Tady nebyla. Její věci byli pryč. Telefon měla vypnutý a nikdo nevěděl kde je.

Až druhý den ráno se objevila u Sarah, která jí pomohla najít dům jen pro ni. Jeho ovšem vidět nechtěla a na telefony a zprávy nereagovala. Věděl, že jí ublížil, ale nevěděl jak se k ní dostat, aby se jí omluvil a dal to všechno popořádku. Teď má ovšem šanci a udělá proto všechno. Musí proto udělat všechno.

Průhonice u Prahy

Pohled Nathalii

Pomalu otevřu oči, jelikož mě do nosu udeří úžasná vůně. Pomalu se rozpomínám co se stalo, doslova jsem padla do postele a musela jsem okamžitě usnout. Rozhlédnu se a na stolku u postele je malá kartička s máminým úhledným rukopisem. „Vítáme tě doma zlatíčko, až se probudíš čekáme tě dole. Pusu máma" Můj žaludek začne ihned na to protestovat, jelikož poslední jídlo jsem měla myslím v letadle, na nic nečekám a po návštěvě koupelny se přesunu po čuchu do dolního patra odkud jsou slyšet hlasy. Telefon hlásí šest večer, prospala jsem skoro deset hodin no potěž.

Těším se na dvojčata a rodiče co mě ovšem úplně vykolejí je obývák plný lidí. Všichni se na mě okamžitě otočí, když odsunu posuvné dveře a já se nestačím divit. Jsou tu všichni, teda skoro všichni, ale jinak je tu asi dvacet lidí a okamžitě začnou tleskat a pískat a já s nevím proč usmívá, když vidím jejich nadšení. V příštích vteřinách už jsem mačkána v objetí dvojčat a následně zbytku rodiny. Až nakonec se dostanu k rodičům a s velkým nadšením jim padám kolem krku. „Ahoj zlatíčko, jsme rádi, že jsi doma" slyším mámin hlas a v mých očích se nevím proč objeví opět ty zrádné slzy „já taky mami, ani nevíš jak".

„Co se to tu vůbec děje, že je tu taková sešlost" otočím se na culící se Lenku jednu z dvojčat a ta se otočí k Monice druhé z dvojčat. Ta klikne na notebook umístěný pod velkou televizí a já si teprve teď uvědomím, že dnes vyšel nový singl spolu s videoklipem. Na televizi napojené na pc se spustí intro, ale já už jen vnímám jak naskakuje sledování dole pod videem. Singl vyšel o půlnoci a už má něco přes tři miliony shlédnutí. 

No páni...Kecnu sebou na gauč mezi své dva bratrance a jen zírám. Ovšem ne na dlouho když mě jeden z nich vykolejí tou otázkou, kterou jsem sice čekala, ale ne tak brzy. „Nat víš četly jsme všechny ty články, jak je to mezi vámi teď" dívám se stále před sebe a s mých očí se nezadržitelně spustí slzy, nezadržuji je, ale ihned jsem v objetí Filipa toho staršího. „Ježíš promiň to jsme nechtěl" zavrtím hlavou a odtáhnu se od něj, abych se mohla rozhlédnout kolem po těch známých tvářích čekající na nějaké mé vysvětlení.

Nakonec se podívám na rodiče a trochu se ošiju pod tátovým zkoumavým pohledem. Mít za otce lékaře a matku zdravotní sestru není vždy výhra. Vím, že později se nevyhnu výslechu, ale teď musím s pravdou ven. „Rozešly jsme se před třemi měsíci, po jedné z velkých hádek, kdy to všechno vygradovalo. Prostě to neklapalo.." dál to nechci rozvádět a myslím že všichni vidí, že se mi prostě nechce to teď právě řešit.

Nakonec jen tak klábosíme o tom jak jde nahrávání nového alby potom co si pochutnám na mámině vynikající svíčkové. Všichni se snaží vyhýbat tématu Niall a já a já jsem jim za to vděčná. Vím jak mají holky kluky rádi, a že je to pro ně těžké, ale přece jenom si je udobřím malými dárky skrývajícími se v mé tašce.

Je skoro po půlnoci, když se všichni rozloučíme a já zůstávám ze svými rodiči o samotě v kuchyni. Sestry už jsou v postelích, jelikož ráno stávají do školy, takže máme klid. Táta si mě k mému úžasu místo výslechu zabalí do náruče a já neprotestuju. Jeho objetí a stejně tak mámino my chybělo. Pořád jsem jejich malá holčička, i když už je mi přes třicet a mám rozjetou kariéru, ale tady jsem doma a oni jsou moje záchranné lano.

„Jak dlouho to trvá Nat, jsi minimálně zase o deset kilo lehčí. Co se stalo mezi vámi, že tě to dovedlo až sem" táta tím naráží na mé problémy s jídlem, které jsem měla už v dospívání a já jen zakroutím hlavou. „Ne neboj nejsem zpět ten problém není, jen jsem prostě neměla na jídlo čas, bylo toho moc, ale Sarah se vždycky postarala. Jen díky ní jsem stále na nohou, jen...neměla to semnou poslední tři měsíce lehké.." můj hlas se zadrhne jelikož se mi o tom pořád těžko mluví. Pořád to tam je, bolí to a pálí a ještě dlouho bude.

Ale je to mámin pohled který mě přiměje se jim ze vším nakonec svěřit. O skoro hodinu později usínám ve své posteli a vím, že jsem udělala dobře, když jsem přijela domů. Potřebuji to probrat s někým nestranným, s někým koho nepohltilo to všechno. Oni jsou tu pro mě a vždycky budou a s tou myšlenkou se propadám po hodně dlouhé době do říše snů bez slz, které mě tak dlouho provázely každou noc...

Ano, ano, ano!!! Konečně jsem se dokopala k dalšímu dílu lásky moje, mezi ranními a to jen díky mé lásce děkuju ti Meg ♥

Coment and Votes lásky moje díky moc ♥♥♥

Vaše Nathalii...