I Love You My Big Brother ✔

A je to tu zase.Ta věta,která tolik bolí.Věta-"Proč nemůžeš být jako tvůj bratr ?Koukni se kam to dotáhl.A ty? Si jen nula,která nic neumí...." kterou dennodenně slýchávám z úst matky.Ze začátku jsem vždy potom utekla do pokoje,kde jsem zalehla do postele a pustila jsem slzy do polštáře.Také ze začátku za mnou chodil otec,který mě vždy obejmul a řekl mi že matka je jen unavená a že to tak nemyslí.No ale po čase zamnou přestával chodit.A já si naivně myslela že mu to jen matka zakázala nebo neměl čas.Potom co uběhl měsíc sem pochopila,že se přidal na její stranu.Nejvíc bolelo to,že když byla nějaká akce tak vzali jen jeho.Navíc před ním dělali že jsem jejich milovaná dcera,kterou ve všem podporují.A když nebyl doma tak se to vrátilo do normálu.A Vždy když jsem řekla něco,co uráželo mého "dokonalého" a "nejúžasnějšího"bratra,nebo protočila oči na jakékoliv větě týkající se ho,sem dostala velkou facku.Po čase jsem se začala střetávat s jednou partou.Nebudu vám lhát ta parta nebyla nejsvatější.Lítali v drogách,cigaretách a chlastu.Nejdřív sem měla strach s nima být,ale potom co jsem je poznala,mi přišlo že k ním patřím.Naučili mě se bránit,s nožem a nejdůležitější jak si získat respekt u lidí a k já hlavně chtěla respekt u rodičů.Což se mi podařilo.Nikdy nezapomenu na ten pohled do otcových očí,když jsem mu chytla ruku,kterou mi chtěl dát facku a druhou mu dala facku.Ten pohled.Ty oči,ve kterých se míchal strach s překvapením.A proč sem opět měla dostat facku ?
Řekla jsem jim že můj bratr je jen rozmazleny fakan.A jak ho nesnáším.Po facce kterou jsem dala otci jsem si vzala bundu a šla jsem ven.Mířila jsem do nedalekého parku,kde jsem si sedla na lavičku u blízkého stromu.Ten večer jsem přemýšlela jak se pomstím bratrovi a rodičům.Dlouho jsem na nic nemohla přijít až pak mě to napadlo.A šla jsem s úsměvem domů.Po cestě začalo pršet,ale to mi nezkazilo úsměv.Když jsem došla domů,všude byla tma a já odešla do pokoje,kde jsem si vzala věci na spaní a šla do koupelny,kde jsem se svlékla a šla do sprchy.Chvíli jsem se jen tak ohřívala a přemýšlela nad pomstou.Vlasy a tělo jsem si umyla svým oblíbeným třešňovým šampónem a sprchovým gelem.Když jsem se do umyla a všechnu pěnu jsem ze svého těla spláchla sem vyšla ze sprchy a osušila jsem se ručníkem.Pak jsem se oblékla do pyžama a své vlasy jsem si rozčesala a zapletla do dvou rybích copů a šla jsem spát.
Ráno jsem se probudila s energií a šla dolů.Kde jsem si vzala jogurt.Potom jsem zamířila do obýváku,kde jsem si všimla lístečku,že rodiče jeli na letiště pro bratra.A že mám vytáhnout nádobí z myčky.Tak jsem si zapla tevizi a u toho jedla jogurt.Po snězení jsem šla do kuchyně vytáhnout nádobí a dát na své místo.Potom jsem se šla obléct.Šla jsem ke skříni kde jsem si vzala džínový overall,pod který jsem si vzala černý top s krátkým rukávem.Vlasy jsem si rozpustila a šla jsem se nalíčit.Dala jsem si tenké linky a řasenku.Po mé každodenní rutině jsem odešla do obýváku a dívala jsem se na nějaký film,který jsem ani nevnímala.Najednou jsem uslyšela chrastění klíčů v zámku.
"Ahoj Lilly"ozval se hluboký hlas mého bratra.
"No nazdar..."řekla jsem a protočila jsem očima.
"Liliano jak se to chováš? Chanyeol má volno a přijel za náma a ty ho ani nepřivítáš a chováš se k němu jak k největší špíně ?! Ihned ho hezky přivítáš nebo si mě nepřej !" zakřičela na mě matka a já jsem znovu protočila očima.
"Ahoj Chany jak se máš? Jsem ráda že jsi přijel."řekla jsem s tou největší ironií a odešla jsem ven.
"Jdu ven!" zakřičela jsem a odešla jsem směr park.Když jsem došla do parku tak sem si sedla na tu samou lavičku co včera.
"Lily co jsem ti udělal,že mě tak nesnášíš?" zeptal se se smutkem a přisedl si ke mně bratr na lavičku.
"Ty se ještě ptáš?No jo já zapomněla,když je bráška doma jsem všemi milovaná dcera.Ale jakmile je někde pryč tak ihned-proč nemůžeš být jako tvůj bratr?Jsi jen nula co nic neumí.Víš jak to bolí slyšet tohle každý den z úst lidí,na kterých mi záleží? Ne nevíš.Vždy to bylo Chanyeol je úžasný,talentovaný ten to daleko dotáhne.A já? Ke mně se radši ani nevyjádřili."když jsem to dořekla tak se mi nahrnuly do očí slzy,kterým jsem dala volnou cestu a postavila se že odejdu.Když už jsem byla na odchodu,někdo mi škubl rukou a já narazila do Chanyho hrudě a ocitla jsem se v pevném objetí.
"Promiň mi to sestřičko to jsem nevěděl.Já..já tě mám rád.Omlouvám se,že jsem tu pro tebe nebyl.Moc mě to mrzí."řekl mezitím co mě hladil po vlasech.
A já si užívala to objetí a hlazení.To mi chybělo.Ten pocit,že mě někdo má rád.Že by sešlo z mé pomsty ?.Hmm.Ne chci aby trpěli.
"Nechceš zajít do cukrárny?"zeptal se mě a já radostně vyjekla a tahala ho k nejbližší cukrárně.
"Zpomal špunte."řekl mi a zasmál se ale dál mě nechal, abych ho tahala.
"Néé musíme tam být co nejdřív."a dále sem ho tahala směr cukrárna.Když jsme byli před cukrárnou tam sem ho pustila a otevřela jsem dveře,do kterých sem následně vešla i s Chanym.Nikdo zatím nebyl v cukrárně.
"Ahoj Li" pozdravila mě mladá servírka,jakmile mě spatřila.
"Ahoj Min"pozdravila jsem a šla si sednout s bráškou na mé oblíbené místo,které bylo v rohu cukrárny.
"Tak co si dáte?" zeptala se Min a usmála se.
"Zmrzlinový pohár a ty Lily?" zeptal se mě Chany a usmál se na mě.
"Tak já si dám...kousek toho ovocného dortu a latte děkuji." Min si to zapsala a odešla udělat objednávku.
"Tak sestřičko co škola?"zeptal se mě.Bylo na něm vidět,že je zvědavý.
"Jó dobrý..."
"Co známky?"zeptal se mě.A povytáhl jedno obočí.
"Dobrý"řekla jsem a zasmála jsem se.
"Dobrý je za tři..."řekl a taky se zasmál.A dále jsme se bavili o škole,o jeho turné.Mezitím nám Mia donesla objednávku tak jsme ji poděkovali.Najednou se Chany zeptal"Co kluci ?".
"Žijou"řekla jsem pobaveným hlasem.
"Máš nějakého vyhlídnutého ?"
"Nene.A co ty nějaká holka?"zeptala jsem se docela by mě to zajímalo.
"Ne,nebyl čas s klukama jsme měli teď turné takže..."řekl a usmál se na mě.
"Aha" a podívala jsem se na hodiny a byl nejvyšší čas jít domů.Doma jsem si vzala věci,které jsem potřebovala na pomstu.
"Jdu ven." řekla jsem a vyběhla z domu do nedalekého parku.
"Přijeďte do toho blízkého parku bratr si udělal něco s nohou." napsala jsem oběma rodičům.
Tak jo teď napsat Chanymu.
"Chany prosím přijď co nejrychleji do parku mám něco s nohou."
Po pěti minutách sem viděla jak se z jedné strany sem jede auto a z druhé sem viděla jak sem rychle jde jedna osoba.Hned mi bylo jasné že v autě jsou rodiče a ta osoba je bráška.Když se setkali tak hned rodiče "Tobě nic není?"
"Co? ne,není ale Lily psala že má něco s nohou."řekl ustaraně bráška a já promluvila.
"Nemám nic s nohou jen sem potřebovala,aby jste přišli co nejrychleji."
"Tak ale dělej v televizi je fotbal."řekl trošku nasraně otec.
A mě píchlo v srdci.Pro něj je i fotbal cennější než já.
"To se neboj."usmála jsem se a vytáhla jsem pistoli,kterou jsem zamířila na něj.
"C-co to děláš ?"zeptal se strachem a opět ten pohled,na který nezapomenu-oči plné strachu a překvapení.
"Teď poslouchej.Ani nevíš jakou mám chuť tu spoušť zmáčknout.
Abys pocítil tu samou bolest co já.To jak si ke mně postupně přestal chodit,vždy když matka řekla že jsem nula.Jak si se k ní přidal.Jak si mě začal tak jak matka shazovat.Ale přesto jsem doufala,že jednou příjdeš,obejmeš mě a řekneš že se mi omlouváš,že si předtím nepřišel.Jak mě obejmeš a začneš mě hladit po vlasech a řekneš mi že mě máš rád.A víš kdo to udělal Chany.Ten den co mě obejmul sem si přemýšlela jestli to udělat.
Chany děkuji že si mi dovolil dnešek strávit s tebou.Děkuji že jsem zase mohla mít pocit,že mě má někdo rád.No už to nebudu natahovat. Takže miluju tě můj velký bráško." řekla jsem. Nakonci jsem se upřímně usmála a přiložila jsem pistol ke spánku a zmáčkla spoušť.

Ani nevím co k tomu napsat :D
Snad jen to že mě to napadlo,když jsem měla depresivní náladu.
Doufám,že se líbí.
Vote a koment potěší :)
Vaše Ell-Ya :3