Mettaton a jeho příběh

Skrat...

Den jako obvykle, jen jsem se zapomněl vypnout. Ups! Naštěstí tu není Alphys. A sakra právě došla. ,, Máš víc štěstí než funkcí, že se ti něco nestalo," řekla Alphys starostlivě. Samozřejmě jsem ji neposlouchal. Nikdy bych nečekal, že se mi to někdy stane. Vlastně měla pravdu. Každopádně nesla papíry! To znamená nový scénář! Oh zase vaření. Každopádně děláme podzemní kebab a pizzu s ananasem. To je co? Nějaký divný ovoce? Ne je to ježek. Jsem si tím jistý. Já mám vždy pravdu! Jsem přesný jako hodinky! Páni! To ego je trochu přehnaný.

Při show o vaření...
,,Dámy a pánové to je pro dnešek vše! Doufám, že už to nikdy vařit nebudu! Děkuji!"
Odešel jsem a všechno to jídlo hodil do záchodu. Sama Alphys uznala, že je to hnus. Zítra to bude lepší!

Doma...
Nevím proč, ale nějak mi zašumělo v displeji. Že by nějaký příznak únavy systému? Doufám, že ne.
,,Alphys! Pomoc! Šumí mi v hlavě!" křičel jsem na Alphys. ,,To není vtipný!" pousmála se Alphys a šla do koupelny. Šumění však neustávalo! Pak vše začalo bzučet a rachotit. Poté už si nic nepamatuji.

Mettaton se za zvuku obrovské rány zřítil na zem. Alphys přišla příliš pozdě. Uvědomila si, že zítřek a možná i pozítří stráví opravou Mettatona.

Ahoj lidi! Vracím se zpět. Tímto bych se chtěl omluvit za megální pauzu.
Sorry jako!
Na Wattu zase budu vydávat příběhy ke všem svým knihám. Do SCP jsem si už našel asi 20 SCP. Bude začátek nového průvodce, tak se těšte. Na příběhy jen tak nečekejte.