Vánoční neštěstí

70 7 3
                                    

"Tyhle vánoce nám už nic nezničí" usmál se na nás Niall, ale vždy se něco najde.

Domem se ozval zvonek. "To budou asi koledníci" vstaly jsme a šly ke dveřím.

Jenže koledníci to nebyli pokud nechodí letos v policejních uniformách .

"Dobrý večer. Neradi rušíme vaši vánoční náladu ,ale potřebovaly by jsme mluvit tady se slečnou Hood"zraky všech padly na mou osobu.

"Jistě pojďte dále" dveře jsem otevřela dokořán aby mohly vejít.

Posadily jsme se v kuchyni ke stolu. Ostatní nás pozorovaly z po vzdálí.

"Určitě znáte Chrise Mariano" 

"Ano je to můj bývalí přítel"

"Je nám líto že vám to musíme oznamovat v době svátků ,ale spáchal sebevraždu"

"Co ... Cože? To je hloupost. To by neudělal! Proč by to dělal?" i za to co mi udělal jsem ho měla ráda.

"Bohužel nedá se vyloučit že to nebyla sebevražda ještě když jsme našly toto" podal mi nějaký list.

"Je to jeho písmo?" 

"Ano... je to jeho písmo" 

"Včera večer se oběsil u něj v bytě. Nechal tam tento list že je to sebevražda a že vám máme předat tento list kde vám vše vysvětlí. Věděla jste o tom? Nebo aspoň že by měl nějaké problémy nebo podobně?"

"Nevěděla jsem o tom že by se chtěl zabít nebo měl nějaké problémy. Vždy mi vše řekl co ho trápilo ,ale od doby co jsme se rozešly se všechno mezi námi změnilo. Neměl třeba rodinné problémy?"

"On vám neřekl že byl z dětského domova? Jeho matka ho tam dala ihned po porodu . Byl tam nejmladší a nejdéle. Nikdo si ho nikdy neadoptoval. Nikoho neměl" ucítila jsem slzy jak stékají podél lícních kostí a padají na hrudník.

"Proto se mnou nikdy nechtěl mluvit o jeho rodině" všechno s ním se mi přehrávalo v hlavě jako nekonečný film.

"Raději už půjdeme kdyby jste si na něco vzpomněla tak zavolejte"

"Bude lepší když to nebudete řešit. Jestli to tak chtěl tak mu zařídím pohřeb. Nechci aby se to nějak rozebíralo. Bolesti se nám už odehrálo dost" přišel k nám Luke a objal mě.

"Dobře. Tak zatím necháme tělo zpopelnit a potom vám zavoláme. Vy musíte mít teda zajímaví život. Stačilo jen to minule" věděla jsem že mi je povědomí ten policista.

Byl to ten co řešil mé "ÚMRTÍ".

"Tak tedy na shledanou" Calum je vyprovodil ven.

"Lásko je mi to líto" nepouštěl mě ze svého objetí.

"Mě taky. Nečekala bych že by to kdy udělal" vzala jsem obálku s dopisem.

"Necháme tě osamotě" všichni odešli jen Luke mě nepouštěl.

"Luku pojď" chytil ho Ash.

"Ne. Nikam nejdu" zavrčel.

"Luku prosím nech mě osamotě než si to dočtu" zašeptala jsem.

"Ale.." podívala jsem se na něj " Dobře" políbil mě a nechtěně odešel.

Já se zatím psychicky připravovala na krutou pravdu Chrise.

Kim asi nemáš tušení proč jsem to udělal. Když si tento dopis čteš tak už jsem po smrti. Nikdo asi netuší proč bych si ničil život když jsme byl vždycky tak šťastný. Ale já šťastný nebyl. Celé dětství jsem byl zavřený v děcáku. Ve škole jsme byl první tři roky ten divný kluk co se neusmívá, nehraje si s ostatními a nemá rodiče. Potom jsem se začal bavit se staršími ročníky a tím si vybudoval i respekt. Hlavně tím že kdo se na mě podíval toho jsem zbil.

Jenže základní škola netrvá navždy a já neměl extra dobré známky abych šel na jinou školu.Všichni někam odešly a já si zase zbyl sám. potom jsem poznal Sanes. Vtáhla mě právě do zkušeností a hystorií tance. Konečně jsem dělal něco co mě bavilo a dostával jsem za to dobré peníze. Ale pořád jsem nebyl šťastný . Než jednoho dne přišel anděl do našeho studia. byla jsi to ty.

Tak překrásná dívka že i bohové jsou oproti tobě nic. Jediným pohledem jsi mě srazila k zemi a tím dalším mi rozbušila srdce. Láska na první pohled. Tak úžasný pocit .Dala jsi mi šanci. Byla jsi to nejlepší v mém životě ,ale já byl tak tupý že jsem si myslel kdoví co a vše krásné zničil. Vlastní vinnou jsou tě zničil a sebe taky.

Snaha dostat tě zpět se mi nepodařila protože tvoje srdce patřilo někomu jinému. Komu jsem už konkurovat nemohl. A zase jsem byl sám.

Na co je život když ho s nikým nemůžeš sdílet a já ho chtěl mít s tebou, ale lidská mysl má samé chyby. Hlavně ta moje. Nemám rodiče, sourozence, babičku, dědu, přítelkyni, kamarády.

Nemám nic. Ty jsi byla celý můj svět. Ty jsi byla moje Rodina, kterou jsem svou vinnou ničil navždy. Ty mě tady už nepotřebuješ a nikdo jiný nezbývá. Vím že si říkáš "Mohly jsme být dál přátelé" Mohly by jsme ,ale já bych to nevydržel. Dívat se na Luka jak tě líbá a já nemůžu.

Za všechno se ti chci omluvit a snad mi odpustíš všechno co jsem ti udělal. Už ti život ničit nebudu. Navždy tě budu milovat .                           Chris

Pohled třetí osoby

Dívce slzy stékaly po tvářích jako vodopády po skalách. Nemohla uvěřit že by to vážně udělal. A nemohla se smířit že už ho nikdy neuvidí a neřekne mu že tohle nechtěla. 

Opřela se zády o zeď a sjela po ní na podlahu kuchyně. Slzy se nezastavitelně řítily na její šaty.Vánoční nálada zmizela během vteřiny. Do kuchyně vstoupil mladík s modrýma očima a sledoval dívku třesoucí se návalem slz na podlaze. Ani nezaváhal a držel jí v náručí. I když nevěděl co je v dopise tušil že jí to asi hodně ublížilo. Dopis jí vzal jednou rukou ze sevření a vyhodil ho do koše.

Vydal se po schodech do jejich ložnice. Když ostatní viděly že jdou pryč vydaly se také raději z domu až na jeden pár co s nimi sdílí společné prostory.

Bolest z úmrtí blízké  osoby je ta nejhorší a ještě když se dozvíte bolestivou pravdu jeho života.Čím si toto lidé zasluhují? Na to žádná odpověď není. 

Stay with him II. (R5 - 5SOS)Kde žijí příběhy. Začni objevovat