Žila jsem s ním, ale bylo jako kdyby tu vůbec nebyl. Ignoroval mně i když se měl o mně starat. Slíbil to. Slíbil, že až ho budu potřebovat bude tu pro mně, ale nebyl. Byl na jeho misích a já na svých. Přestávala jsem to zvládat. Hroutila jsem se. A on tu pořád nebyl. Zachraňoval svět. Já byla nepodstatná. Ale pořád jsem doufala, že se to změní. Že splní svůj slib. A nedoufala jsem marně... Snad.
Slyšela jsem nepatrné zavrzání dveří, tak jsem se otočila. Stál tam On. Stál ve dveřích a hledal mně. Poznala jsem to v jeho očích. Opatrně jsem vstala a vyšla kulhavou chůzí k němu. Právě jsem dorazila z mise, která mně mohla zabít a on se to pravděpodobně dozvěděl. Proto měl tak zděšený výraz na tváři. Když mne uviděl bylo vidět, že mu spadl kámen ze srdce. Ale jeho nálady se začaly rychle měnit. Od úlevy přes zděšení až po vztek, který tam bohužel zůstal.
"Co sis myslela, že děláš, když jsi tu misi vzala?! Mohla jsi zemřít kurva!" zařval na mně.
"A tobě by to snad vadilo? Celou tu dobu mně ignoruješ. Já se tu skoro zhroutím a ty nic, protože jsi byl někde v Africe proboha! Uvědomuješ jsi, že jsem tu pořád sama?! A teď se mi divíš, že jsem to vzala?!" zaječela jsem na něj nazpátek. Byla jsem v koncích.
"Samozřejmě, že vadilo! Ty sis to nikdy neuvědomila viď? Nikdy sis neuvědomila, že jsem ti tohle všechno nenabízel i z jiných důvodů než jsem ti řekl viď? Proč myslíš, že jsem byl tu dobu co jsi prodělávala Změnu u tebe? Proč myslíš?! Protože tě kurva miluju!" Ječel na mně a ke konci padl na kolena a zhluboka dýchal.
"Já... Já nevím co říct..." vydechla jsem a klekla si k němu. Opatrně jsem mu položila dlaň na jeho tvář, kterou mi skrývala opona tmavých vlasů a nechala jsem proudit své myšlenky do jeho hlavy. Mohl tak cítit jak se cítím já, pocity z něj, frustraci posledních měsíců a to nejdůležitější, že tento hluboký cit k němu opětuji. Nechala jsem mu chvíli aby si to přebral a pak se k němu přisunula blíž, protože tato vzdálenost mezi námi mi přišla nepohodlná. Nejistě se na mně podíval a já se na něj povzbudivě usmála. "Myslela jsi to vážně? To... To co jsi mi teď zdělila. Všechno?" Podíval se na mně s neskrývanou nadějí. "V myšlenkách nejde lhát." odpověděla jsem mu neurčitě. Pochopil to. "Jak dlouho?" zeptal se. Věděl jsem, že naráží na můj cit k němu. "Už dlouho." odpověděla jsem jsem znovu neurčitě. Nemusí vědět vše. Vzal mě za boky a posadil si mně na jeho nohy. Jeho kovová ruka mě studila přes tričko. Přejížděl mi rukama po páteři a lehce líbal na krku. Motýlími polibky pokračoval přes čelist, lícní kosti a spánky a zase zpět. Skončil na mých rtech a věnoval mi nejprocítěnější polibek v mém životě. Hned jsem začala spolupracovat a dala do toho všechny emoce, které ve mně vířily jako uragán. Vzal mě za stehna, přitiskl si mně blíž sobě, vstal a šel se mnou do ložnice, která byla kousek od místa kde jsme celou dobu byli. Otevřel dveře, popošel pár kroků a povalil mně na postel. Zapřel se rukama nad mojí hlavou a slíbával každičký kousek mé kůže, ke které měl přístup. Nejvíc ho bavilo mně lehce kousat na krku. Tím i našel mé slabé místo. Zase jsem zasténala, když mně opatrně hryznul kousek pod ucho. On se jen potěšeně zašklebil a dál pokračoval v zkoumání mého těla. Zajel mi jednou rukou pod triko a začal ho vyhrnovat. Nadzvedla jsem se a tím mu i pomohla s jeho "těžkým" úkolem. Abych nebyla pozadu tak jsem mu taky svlékla jeho tílko a vášnivě ho políbila. Doma jsem nenosila ani sportovní podprsenku což byla výhoda pro něj. Zapletla jsem mu jednu ruku do vlasů a druhou mu přejížděla přes břišní svaly a pak ještě níž. "Zahráváš si s ohněm drahá." zašeptal udýchaně, když jsem ruku zastavila na jeho rozkroku. "Ale já si chci zahrávat." odpověděla jsem mu jednoduše. "Tvoje volba." zavrčel a kousl mne do ušního lalůčku. Kovovou rukou mi přejížděl přes boky až k lemu kalhot, které následně stáhl. Po kalhotech následovaly i kalhotky. Já mu mezitím nějakým způsobem stihla sundat ty jeho kurevsky úzké džíny. Ten poslední kousek látky, který nám překážel si sundal sám. Dala jsem mu jednu ruku na záda a malým škrábnutím jsem ho popohnala k aktu. On se ke mně sklonil, jazykem probojoval cestu do mých úst a prudce přirazil. Já se prohla v zádech a hlasitě zavzdychala. Dál mě líbal a stejnou rychlostí přirážel. Já ho škrábala na zádech a hlasitě vzdychala. Obmotala jsem mu nohy kolem boků čím jsem mu umožnila přírážet do mně hlouběji. "Kurva, Bucky, rychleji!" zasténala jsem tak, že mě všichni museli slyšet. Bucky mně poslechl a dle mého názoru nasadil maximální tempo. Zakláněla jsem hlavu a šla jsem mu pánví naproti. Bylo poznat, že už nemůže, ale nechtěl přestat. Ještě třikrát přirazil a já s výkřikem jeho jména vyvrcholila. Pak jen chvíli přirážel a vyvrcholil i on. Vystoupil ze mně a svalil se hnedle vedle na postel. Zhluboka oddychoval a měl přivřené oči. Nechtěla jsem ničit tuto dokonalou atmosféru, ale zeptat jsem se musela.
"Bucky?" zašeptala jsem opatrně.
"Ano, lásko?"
"Jak to teď s námi bude?" zeptala jsem na pro mne osudovou otázku.
"Budeme spolu." odpověděl sebejistě a já přikývla. Naprosto jsem s ním souhlasila. Přitulila jsem se k němu a prohlížela jsem si jeho kovovou ruku. Nesla s sebou všechnu jeho bolest a utrpení, ale už tak nějak k němu patřila.
"Copak Divine? Až teď tě začala zajímat moje ruka?" uchechtl se a přitáhl si mně blíž k sobě.
"Ne, zajímala mě už dřív." odpověděla jsem mu a opřela si hlavu o jeho hruď. Až teď mi začalo docházet co se přesně stalo. Za tu hodinu se toho stalo snad víc než za celý týden. Už jsem věděla, proč to vše pro mně dělal. Věděla jsem proč mně dotáhl z Rumunska až do Ameriky. Bylo to, protože mně miloval. A já později i jeho.
Miluj mně prosím i dál, protože já tebe nepřestanu.
Takže tohle je One-shot, který bude patřit k mým srdcovkám. Budu ráda za komentáře a takový ty různý jiný blbosti. Děkuji pěkně :)
Awe!
YOU ARE READING
Love me please (Bucky Barnes FF One-shot)
FanfictionEh, osobně nevím co k tomu říct takže to musíte zjistit sami.