Sedím za piánem a snažím se ze sebe vyzpívat všechen ten smutek. Dnes je den kdy lidstvo porazilo titány. Dnes je den kdy všichni oslavují naši znovu dobytou svobodu... Můj poslední den na tomto světě... Jako jediný pozůstalí titán a tím i jediná hrozba pro lidstvo budu zítra popraven.
Pokládám prsty na klávesy....
Day by day
We have lost our edge
Don't you know?
Forgotten is the life we led
Now it seems
You don't care what the risk is
The peaceful times have made us blind.
Potichu zpívám a do očí se mi vkrádají slzy.. Slané potůčky mi stékají po tvářích, ani se je nesnažím otírat a zpívám dál...
Can't look back
They will not come back
Can't be afraid
It's time after time
Once again
I'm hiding in my room
The peaceful times have made us blind
so you can't fly if you never try
You told me,,,Oh, long ago
But you left the wall
Out side the gate
So more than ever, It's real
Zajímalo by mne čím jsem si to zasloužil . Čím jsem si zasloužil že i po tom všem co jsem pro lidstvo uděl mne stále pokládají za monstrum které je třeba eliminovat.. Ani jsem mu to nestačil říct... Teď si víc než kdy dřív uvědomuji, že už je pozdě .
Remember the day we met
It's painful for me
Because nobody wants to die too fast
Remember a day we dreamt
It's painful for me
I could see your face
I could hear your voice
V mysli se mi vybaví jeho ocelové oči a v tu samou chvíli mne bodne u srdce. Už nikdy je neuvidím, už nikdy neuvidím jeho nádherný a tak vzácný úsměv. Stále vzpomínám na chvíli kdy jsem ho uviděl poprvé. Byl jsem ještě dítě a jediné co jsem k němu cítil byl obdiv. Nejsilnější voják lidstva. Snil jsem o tom být jako on. A proto jsem byl tak nadšený když jsem se po letech přidal k průzkumné legii a on se stal mým velitelem. i za toto jsem vděčil jemu kdyby tenkrát u soudu neprokázal že je schopný mne spacifikovat už bych byl dávno mrtví.
Song for the reluctant heroes
Oh Give me your strength
Our life is so short
Song for the reluctant heroes
I wanna be brave like you
From my heart
Ještě stále jsem ho obdivoval a postupem času se k obdivu přidala jedna mnohem silnější emoce..láska.. Zamiloval jsem se do svého velitele avšak nikdy jsem neměl dost odvahy na to abych se mu vyznal... Přece jen stále jsem byl jen malý spratek o kterého by nezavadil ani pohledem...
Jenže mé city si jen tak nevypařily a tak jsem se rozhodl mu o všem říct až bude lidstvo volné. Snil jsem o tom jak spolu s ním uvidím moře...
Tak dlouho jsem otálel a teď když jsme konečně volní a patří nám svět.. je pozdě. umřu bez toho aby cokoliv z toho věděl... Nakonec je to snad i lepší beztak by mne dozajista odmítl a já bych si tak akorát připadal blbě že jsem vůbec doufal.
Píseň je u konce a můj hlas se pomalu vytrácí do prázdna až už není slyšet nic jiného než mé tiché vzlyky. A tak tu tak sedím , vzlykám jako malé děcko a vzpomínám . Byl to dobrý život....Tolik mých milovaných a přátel zemřelo v boji . Ale já žil dál . Žil jsem a bojoval po jeho boku. po boku mé jediné lásky . Nejsilnějšího vojáka lidstva. Toho jenž mi umožnil podívat se za zdi...
A tak potichu odcházím do svého pokoje. Cestou slyším že oslava stále pokračuje, většina z nich už je nejspíš opilá a já přemýšlím zdali je tam i Heichou, jestli je stejně opilý jako moji přátelé...Bojuji s nutkáním jít se alespoň podívat ale nakonec se přemůžu a jdu si lehnout. Zítra mne přeci čeká můj velký den připomenu si ironicky.
Ještě dlouho se převaluji v posteli než konečně usnu. Zdá se mi o něm. ,, Uteč se mnou.'' šeptal mi do ucha. Pak jsem se ale probudil, stráže už čekali aby mne mohli odvést na popravu. Leviho jsem však nikde nezahlédl. A proč také , že ? Není jeho povinností sledovat mou smrt. Možná jsem jen v hloubi duše doufal , že se mne zastane... Nic takového se však nestalo a já musel odejít s vojáky.
Klečel jsem připoutaný k zemi s hlavou na špalku.Nade mnu se skláněl kat ale já se stále rozhlížel . Chtěl jsem ho ještě naposledy vidět... A pak ... pak jsem ho konečně zahlédl, stál uprostřed toho davu, slza mu stékala po tváři a já si v tu chvíli vše uvědomil. Naposledy jsem se na něj usmál... Znovu se setkáme to ti slibuji a tentokrát nebudu na nic čekat....
