Odchylky v struktuře mozku
Ve 20 letech minulého století bylo pomocí RTG pneumoencefalografie zjištěno celkové snížení objemu mozku a rozšíření postranních komor. Tento nález je bohužel nespecifický a hojně rozšířený u řady jiných neurologických onemocnění a afektivních poruch. S příchodem magnetické resonance v polovině 90. let se prokázalo, že snížení šedé kůry mozkové je nevýrazné, odchyluje se od mozku zdravého člověka v průměru kolem 3 %, výjimku tvoří hipokampus, jehož objemové změny se pohybují kolem 80%.
Nejpatrnější redukce je v oblastech sylviovy rýhy, která vyrůstá z obou insul (z laloků koncového mozku), kde jsou odchylky nejvýraznější. Zasahuje do medofrontálních oblastí, spodního frontálního gyru, předního cingula, mediotemporálních struktur, horního gyru, thalamu (=útvar tvořící boční stěnu mezimozku) a striata (= žíhavé tělísko v mezimozku). Všechny tyto oblasti leží v jednom anatomickém regionu, navíc se nápadně překrývají s těmi, které jsou známé u autismu.
U vysoce rizikových jedinců je úbytek šedé hmoty patrný zejména v oblasti pravé insuly, předního cingula a amygdaly. Po první epizodě onemocnění je nález prohlouben a zasahuje již do obou insul, přibírá horní temporální gyrus a prohlubuje cingulu. Na postupujících morfologických změnách se podepisují zejména relapsy, proto je důležité jim předcházet. Byla prokázána souvislost mezi délkou neléčené psychózy a objemem šedé hmoty.
Funkční změny
Díky funkčním zobrazovacím metodám se dá pozorovat oblast dorzolaterální prefrontální kůry, jejíž funkce je u schizofrenie snížená jak v klidovém stavu, tak při zátěži kognitivními testy, které tuto oblast za normálních okolností aktivují. To se dá pozorovat například pomocí magnetické resonance.
Podle posledních průzkumů se zjistilo, že při vnímánísluchových halucinacích klasifikovaných jako „hlasy", se aktivuje Brocovocentrum, oboustranná přední insula (=část mozkové kůry), střední a hornítemporální gyrus (= závit na povrchu mozku) a hipokampus. Další, avšak méněvýrazná aktivace, byla v oblasti spodní části parietálního laloku aprecentrálního gyru.
Obrázek: Kortikální oblasti, ve kterých jsounejvýraznější odchylky v objemu šedé hmoty. Čím světlejší, tím více prací nalézajících změny.
Genetické vazby
Při studii na dvojčatech bylo prokázáno, že dědičnost schizofrenie tvoří asi 60 %. Ze studie vyplývá graf ukazující míru genetické příbuznosti s nemocným. Nejde jen o jeden gen, ale o množství disponujícíh genů s malou průrazností, jejichž účinek se sčítá.
ČTEŠ
Schizofrenie
Non-FictionNejedná se o žádnou povídku, ale o mou seminární práci na téma schizofrenie. Z práce můžete čerpat informace, ale nezapomeňte ocitovat zdroj. Doufám, že to pomůže ujasnit si lidem rozdíl mezi schizofrenií a rozdvojenou osobností. Také bych tím...