Katniss a Peeta- Co kdyby se zrušily čtvrtohry

20. Kapitola

Minulou kapitolu jsem musel vydat dvakrát, protože nebyla celá, tak si ji kdyžtak přečtěte.

A strašně moc děkuji za 1 000 přečtení!!!

A teď proč přeložili Effie na Cetkie:
Trinkets znamená v angličtině šperky, cetky.
Cetkie- cetky, vypadá to podobně, zní to podobně....

S trhnutím se probouzím z noční můry. Zdálo se mi, jak stojím ve svatebních šatech, které spaluje oheň. Ale ne Cinnův, nýbrž opravdový. Ohňivé jazyky olizovaly mé tělo a spalovaly mne na popel.

Podle toho, jaký diváci vyberou termín bych se měla vdávat maximálně za dva měsíce. Asi chtěli, aby se jim nevěsta vešla do šatů. Když na to pomyslím, zvedne se mi žadulek a já rychle vybíhám z pokoje rovnou do koupelny, kde s hlavou zavěšonou v záchodě provádím to, co každé ráno.

Na jednu stranu si říkám, že by to už mohla přestat. Na druhou se toho okamžiku děsím, protože to bude znamenat, že tím dříve budu matkou. Zatím by si nikdo na první pohled nevšiml, že jsem těhotná, avšak já to poznám. Té malé vyboulenině na břiše nejde nevěnovat pozornost.

Když jsem šla včera večer spát, slíbila jsem si, že zajdu za Peetou. Nevím, o čem si s ním budu povídat, ale Haytmich to po mně chtěl a zatím se mi to vždy vyplatilo udělat.

______________________________________

,,Dobré ráno.'' pozdravím s zívnutím a vejdu do kuchyně, kde přede mnou na stole přistanou míchaná vejce a chléb. Chvíli na matku tiše hledím, ale pak se jí zeptám:

,,Co říkáš na ty novinky?''

,,Musím přiznat, že jsem to nečekala tak brzy. Ale diváci kapitolu se bez her nudí, a tak potřebovali jiné rozptýlení. Asi se teď budete muset sestěhovat, kdyby náhodou přijely kamery, ale jinak...''

,,Sestěhovat? Už?'' skočím jí do řeči.

,,Ano. Lidé spolu nezačnou bydlet o svatební noci, Katniss. A čím dřív si na to zvykneš, tím líp pro tebe.'' vysvětlí mi.

,,Lépe pro mne?''

,,Ano. Katniss, vím, že je to pro tebe těžké, ale musíš se s tím smířit.''

,,Co když to nedokážu?''

Matka jen pokrčí rameny a neodpoví. Trochu mě to naštve, ale snažím se zůstat klidná.

,,Musím jít něco vyřídit a potom bych roznesla jídlo pár lidem ve Sloji.'' říkám s hraným nezájmem.

,,To je dobrý nápad.'' odpoví a začne mi do mého starého koženého vaku skládat jednotlivé potraviny.

Když za deset minut odcházím, mám dojem, že váží snad tunu.

Sotva se otočím, abych za sebou zavřela domovní dveře, když vtom spatřím Peetu.

,,Ahoj! Nechceš se jít projít?'' pozdraví a usměje se na mne.

Je mi jasné, kam tím míří. ,,Jo. Taky s tebou potřebuji o něčem mluvit.''

Když procházíme alejí mezi vesnicí vítězů a městem, spustí:

,,Včera večer jsem byl doma na večeři. Po té, co odvysílali tu zprávu o chystané svatbě...'' okamžik čeká, jak zareaguji, ale když nic neříkám, pokračuje: ,,Matka by tě chtěla poznat.''

,,Mě?!'' zakuckám se.

,,Ano. Bereš si jejího syna, takže je to vcelku logické.'' opáčí.

,,Jo. Asi máš pravdu. Co na to říkala dál?'' zeptám se. Není možné, abych vyvázla jen s pozváním na večeři.

,,Trochu vyšilovala. Prý, že nemáme rozum a podobně. Otec jí to ale vysvělil. Nemělo by to být tak hrozné.''

,,Počkej. Jak, nemáme rozum?!'' zeptám se trochu příkčeji, než jsem zamýšlela. ,,To mi jako chceš říct, že tvoje matka těm nesmyslům věří?'' dodám a zamračím se.

Peeta nasucho polkne a zahledí se mi do očí. ,,Asi ano. Proč ti to tak vadí? Je to přeci to, co po nás chtěl Snow. Měla bys být šťastná.''

,,Šťastná?! Peeto, chtěla jsem přesvědčit kraje, ale jestli tomu věří i lidé tady ve dvanáctce, znamená to, že lidi přišli o rozum. Copak to nevidíš?''

,,Co jako?'' zeptá se zostra.

,,Vzpomínáš si, co jsi mi řekl den před hrami. Že nechceš být jen loutka Kapitolu. A teď za takové jednání obhajuješ svou rodinu.''

,,Já ale...'' snaží se mi oponovat, avšak já jeho větu rázně ukončím.

,,Vždyť oni ovládají lidi natolik, aby neviděli, jak žije jejich dítě nebo sousedé!'' už na něj skoro křičím.

Vím, že můj vztek míří špatným směrem, ale kdokoliv takové jednání hájí, přidává ruku k dílu.

,,Zapomeň na to.'' řekne úsečně Peeta. ,,Nikam chodit nemusíš. Vysvětlím jí, že se ožením s dívkou, která mě pravděpodobně nenávidí a shodou okolností čekáme dvojčátka. Sen každé matky. Katniss, ona tomu nevěří kvůli sobě, ale kvůli mně. Neříkám, že je nejlepší, ale pořád je to má matka, která s tou kapitolskou sebrankou nemá nic společného! Kdybys někdy nemyslela jen na sebe, možná to taky pochopíš!'' zařve na mě, až leknutím uskočím.

,,Peeto...''

,,Nech mě na pokoji.'' dodá a dalšího slova odchází pryč.

Okamžitě mě polije vlna studu. Chápu, jak to myslel. Nikdy by mě ale nenapadlo, že má svoji rodinu tak rád. Stojím tam uprostřed cesty a přemýšlím, kterým směrem se vydat. Chvíli nervózně přešlapuji, ale nakonec se vydávám do sloje. Teď by se mnou Peeta stejně nemluvil.

Postupně klepu na jednotlivé dveře a rozdávám jídlo. Je hezké vidět rozzářené obličeje dětí, které už několik dní neměli nic jiného, než starý okoralý chléb upečený z obilí za oblázky.

Takhle trávím celé dopoledne. K jedněm dveřím se však neodvážím. Vím, že doma je jen Hazel s malou Posy, ale i tak mi nepřipadá moudré, abych sem chodila. Položím tedy jen trochu zeleniny na okenní parapet a odcházím pryč.