Proč? Jak? On? Ona? Co?

Děláš si ze mě prdel?

"To si ze mě děláte srandu? Už mate 10 minut po zvonění a vy se tu libate?"
"Nikolaji nedelej z toho takovou tragédii"
"Ve škole jsem pro tebe fyzikář, žádný Nikolaj!"
"Dobře dobře"

Uběhl cely školní den a s Romanem jsme se rozhodli, že si dame jednu cigaretu než půjdeme domu.

Kristýna odešla hned po škole aniž by mi něco řekla. Chtěla jsem ji nechat, aby se ozvala sama, ale na jednu stranu jsem si řekla, že je úplně jedno kdo se ozve první, jelikož láska to je důležitější než myšlenka kdo bude první.

Byly asi 3 hodiny odpoledne a my s Romanem jsme se rozešli každý jinou cestou, šla jsem domu a na jednou za mnou někdo běžel a volal "Kajo počkej". Byl to Nikolaj.

"Dobrý den, co potřebujete?"
"Dobrý den? Říkal jsem, že v soukromí mi týkat můžeš, no nic jen jsem chtěl abychom šli společně domů."
"Domů? Vy u nás snad bydlite?"
"Právě, že to jsem ti chtěl a musel říct, máma se o tom nechtěla s tebou bavit jak se porad hadate, kvůli Kristyne a tak dále"
"Aha, nevím proč tak řeší moji orientaci, myslím si že je to moje věc co s kým dělám a co k nemu cítím. Prostě moje city patří Kristýně a miluju ji, a poslední dobou nějak nestojim o usmíření mezi mnou a mamou, nebaví mě konverzace s ní. Jestli u nás budete bydlet nebo ne, tak klidně nějak mi to nevadí, je to vaše a mámy věc. Jediný kdo to porad neví, tak je můj otec ale nějak mu to brzo řeknu, ted je na 3 týdny v Německu, takže sním ještě dlouho mluvit nebudu a co se týče peněz, které by měla dostávat máma na mě což je 6000,- tak dostávám já, mám svoji kartu od taty udelanou takže, když něco chci tak mám svou kartu a na tom své peníze, můj táta byl a je super tata, mrzí mě že se nevidame tak často, když je skoro porad někde pryč kvůli práci, ale doufám v to že jednou bude tak šťastná jak si preju."
"Tak tvoje máma také vydělává dost peněz, ale samozřejmě je to vaše věc, a co Kristýna? Sluší vám to, nechápu co proti vám máma má"
"Ještě moji mámu tolik neznáš, ale davej si pozor na své soukromí a nikdy se ji nepodrizuj, bud porad svým panem."
"No...já vždy si stojím za svým názorem"
"Už jsme doma"
"Co budeš dělat dneska?"
"Asi nic, proč?"
"Jen tak, mohli jsme spolu něco podniknout, jestli nemáš námitky."
"Vlastně jsem si vzpomněla, že dneska přijde Kristýna k nám, ale někdy určitě půjdu"
"K nám? Ja myslel, že máma je proti"
"Ano, to je ale mě je to opravdu jedno"
"Ja nic nereknu"
"V to doufám, ne, děkuji"

Usmali jsme se na sebe a vešli domů, když v tom máma spustila.

"Karolíno, můžeš mi laskavě říct co je tohle?" byla to krabička cigaret, LM s příchutí borůvky.

"Že by krabička cigaret?"
"Ty to ještě reknes, jakoby ti to bylo jedno"
"Je mi to jedno" v duchu jsem si říkala, jaká je ti debilni kráva, ale říkala jsem si nech toho je to přece tvoje máma, ale zase na druhou stranu ona taky o mě říká jaká jsem, tak se přece budu bránit, uvnitř jsem se ji tak strašně smála.

"Tak jedno? Dej mi tvoji kartu a mas zaracha holcicko"
"Holcicko? Děláš si ze mě prdel? Ja ti žádnou kartu dávat nebudu, ta karta je moje on mého otce, který by za mě dychal kdyby tu byl a nebyl by v Mnichově kvůli práci, zaracha? Myslis si, že když mi je 14 že mi budeš zakazovat kouřit a chodit s holkou, kterou miluju? Ty si trošku na hlavu vid? Ve škole mám výborné známky a chování výborné sportovní úspěchy a ty mi budeš něco zakazovat, když k tomu nemáš ani důvod? Tleskam ti mami." když jsem do řekla poslední slovo, viděla jsem jak letí její ruka na mou tvar, ale než mi ji stihla dat, tak Nikolaj zakročil.

Tak a je tu další part děkuji za vote a momenty. Voki👌👑