Late time sweetie

Ahoj jsem Ellisabeth Bethrick. Můj přiběh je o tom, že jsem kdysi měla opravdu krásnou postavu, ale pak se něco zvrtlo a nebylo cesty ven.

Dobré ráno zlatíčko, pronesl vlídný hlas mé matky. Jak nečekané řekla jsem. Přišla mě vzbudit do školy jelikož dnes mi z nejasného důvodu nezazvonil budík. Vstala jsem a šla se obléknout. Pohlédla jsem na své tělo v zrcadle a řekla "no nejsem já krásná" ? Myslím si, že mám opravdu krásnou postavu a všichni mi to říkají tak je to pravda. Dnes jsem si vzala svou krásnou černou sukni s krajkou a podkolenky k tomu jsem přidala černé uplé tílko s hlubokým výstřihem a k tomu džínovou budu do pasu. Skočila jsem rychle do koupelny se namalovat a pak dolů na snídani. Dnes byla bohatá, vajíčka, slanina a toasty. Pořádný tučný nálož energie. Všichni mi závidí jak můžu jíst co se mi zlíbí a nepřiberu a nemusím cvičit. Matka po snídani pronesla, že má dnes dost času a že mě zaveze do školy vyjmečně autem. přikývla jsem a nasedli jsme a jeli. 

Celou dobu jsme mlčky seděli v autě než jsme dojeli ke škole. Do školy jsem dnes přijela velmi brzy a tak jsem si mohla ještě zajít do nedaleké kavárny. Tak jsem se ztratila v čase, že bylo za pět osm a já stále relaxovala u lahodné kávy. Rychle jsem se zvedla a běžela zaplatit a do školy. Tam jsem samozdřejmě dorazila o chvilku později, ale měli jsem tak hodného a krásného učitele, byl tak vstřicný a nijak to neřešil. 

O přestávce mě zarazila jedna věc. Všichni mí kamarádi si mě nevšímali ani mě nepozdravili. Řekla jsem si, že je to asi špatný vtip. Zašla jsem za Lou, to byla má nejlepší kamarádka. Ptám se co se děje, že se semnou nikdo nebaví. Ona se jen mlčky otočí a utíká pryč. Tak to opravdu nechápu. Zajdu za Maxem ten mi určitě poví co se děje.

Hledám po celé škole a on nikde. Napadlo mě asi bude na svém oblíbeném místě na střeše. Taky, že je i s ubrečenou Lou. Přiběhnu a řeknu: tak řekne mi někdo už co se děje ?! Max se na mě podívá pohledem jako nikdy, ako by mě chtěl probodnout, zranit, dostat na kolena. "Tak co" ?! Lou řekne: Nedělej jako bys nevěděla...všechno jsi mi zkazila. Jsi jen obyčejná prolhaná děvka. Nevěřícně kulím oči co to vypustila z úst. :Ale já nic neudělala, pronesla jsem. Lou odešla a Max povídá: Co tu plácáš za nesmysli, sama tu tajíš že jsi se vyspala s Oliverem (přitel Lou) víš jak se Lou cítí ? On ji nechal a je s tebou. ... Eliss: Ale to není pravda! Já s ním nespala, nelíbí se mi a navíc bych tohle nikdy Lou neudělala! , Max: a proč to tedy píše Oliver na twitteru ?? Eliss: To si musel vymyslet, nic jsem neudělala panebože, prosím promluv s Lou a řekni jí to ona semnou nechce mluvit. A odešla jsem domů.

Přišla jsem domů a práskla za sebou dvěřmi nikdo díky bohu nebyl doma. Měla jsem nervy proč se to stalo. Vlezla jsem do spíže a začla jíst uplně všechno, brečela jsem a jedla a jedla a jedla. Bylo mi všechno líto. Nechtěla jsem druhý den do školy.

Ráno jsem řekla matce, že mi není dobře a do školy nepůjdu. Ona nic nenamítala a nechala mi čaj v kuchyni a odjela do práce. Já ihned vstala a protože ve spíži už nic nebylo sebrala jsem se a zašla do obchodu pro kopu sladkého. Nakoupila jsem Marsky, Snickersky a všeljaké bonbony a čokolády. 

Nikdy jsem neměla takovou depku, abych tolik jedla. V té chvíli my bylo jedno, že mám krásnou 60 kilovou postavu při výšce 175 cm. Došla jsem domu, zavřela se v pokoji se svou igelitkou se sladkými cukrovinkami a vzala si notebook a koukala s pláčem na twitter. Psali o mě opravdu ohavné věci bylo tam plno upravených fotek mě jak jsem s Oliverem v posteli. Zanedlouho jsem snědla všechny své cukrové zásoby a s bolavým břichem jsem usla. 

Tak to jsem nešla celý týden do školy a navštěvovala obchod a jedla tuny cukru. Mé tváře se začli kulatit, ale já si s tím hlavu nelámala bylo mi o v celku jedno. Když jsem se vrátila do školy všichny na mě koukali s ohavením. Nevěděla jsem co mám dělat, takže můj den vypadal asi takto: Škola, Jídlo, Brek, Spánek... Co víc si přát.