Be with me Levi

Krutá pravda

*Hanji

Vzbudily mě sluneční paprsky .  Usmála jsem se a vyrazila si vařit kávu . Dnešek bude krásný den . Pomyslela jsem si . Hodiny v kuchyni ukazovaly 7 . Musela jsem se usmát, protože to znamenalo, že dnes nemusím pospíchat do práce . Nalila jsem si kávu do hrnku a vyndala z lednice malý jahodový dortík . Posadila jsem se a spokojeně si povzdechla . Dala jsem si kousek dortíku do pusy a už sem cítila, jak se mi něco otřelo o nohu . ,, Copak maličká ? "  zeptala sem se mourovaté kočky . Bylo to krásné ráno ! 

V mé práci mi to uteklo rychle . Od té doby, co pracuji jako knihovnice, mám mnohem více času . Proto jsem se rozhodla po konci směny nakoupit pár věcí a zastavit se za Isabell . S úsměvem jsem si to zamířila do obchodu . Sluníčko hezky svítilo a zpříjemňovalo tak mojí náladu . V obchodě jsem koupila pár potřebných věcí pro sebe , čaj pro Leviho a pár drobností pro Isabell . Na ulici jsem ale něco zahlédla . Kolem novinového stánku se to hemžilo studenty . Vydala jsem se tedy na vědeckou obhlídku . Ach, tak takhle to je . Pomyslela jsem si, když  jsem uviděla, co drží daní studenti . Ovšemže mě to přivedlo k nápadu daný časopis koupit . A tak mé nadšení vzrostlo . S nákupem jsem si to namířila přímo k Levimu domů .  

Vešla sem do jeho klinicky naklizeného bytečku . Ach, nechápu, jak ho to uklízení může bavit . Pomalu jsem nakoukla do ložnice mé drahé přítelkyně . Ovšem místnost byla prázdná . ,,Ahoj Hanji ! " zavolala Isabelle za mnou . Rozradostněně jsem se otočila a spatřila vážně se tvářící ženu vedle ní . Isabelle nejspíš pochopila můj nechápavý pohled . ,, Omlouvám se . Tohle je moje doktorka . Slečno Kalmárová, toto je má blízká Hanji Zoe . " podala sem si s ženou ruku . ,, Ráda vás poznávám . Docela se mi hodí, že tu zrovna jste . Potřebovala bych s vámi o něčem mluvit " řekla doktorka . Kývla jsem hlavou . ,,Obávám se, že Isabell trpí vážnou nevyléčitelnou chorobou . Ovšem její zdravotní stav se mnohem zlepšil, takže je prakticky schopná se normálně zapojit do života . Ale ... " odmlčela se . ,, Obávám se, že jí nemoc zakořenila hluboko v těle a nezbývá jí víc jak 3 roky života " . Zalapala sem po dechu ,, To .. to není možné ! " vykřikla jsem . ,,obávám se, že tomu tak je . Isabell říkala, že by chtěla nastoupit na vysokou školu . Myslím, že byste jí mohly splnit její přání . " s tím doktorka pokývala hlavou a vydala se k odchodu . Nebyla jsem schopna slov . Jak tohle vysvětlím Levimu . Proč se tohle děje ? honilo se mi hlavou stále dokola ..

Když jsem se po nějaké době vzpamatovala, šla sem Isabell udělat čaj . Rozhodla jsem se počkat do doby než příjde Levi , ovšem moji mysl svazoval žal, tak sem se omluvila a vyrazila k domovu . A co se nestalo . Před domem jsem Leviho potkala . Jaká náhoda ! Musela jsem se tomu zasmát . Nevěděla jsem, co mu říct, tak jsem na něj jen zavolala . ,, No ahoj Levi , zrovna jdu od tebe . Vypadáš strašně, měl bys víc jíst . Brzo se u mě stav . "  Neodpověděl, což se dalo čekat .....

Zbytek dne jsem strávila přemýšlením nad tím, jak danou situaci Levimu vyjasním . Pak sem dostala geniální nápad . Došla jsem k zamčeným dveřím na konci chodby a otevřela je . ,,Haha, to by mohlo pomoct " zabručela sem si pro sebe . Vytáhla jsem mobil a napsala Levimu sms . Už se těším, až znovu uslyším jeho hudbu ....

Jsem uplne mrtva malem sem usla a nezverejnila to . Nicmene Leo venovani dam zejtra . Za kazdy pozitivni ohlas budu rada . Dalsi dil bijde nevim kdy . Dobrou noc a uzijte si vsichni vikend ^^