Solangelo- Láska nezná čas

"Tak, a teď trochu vážně"

Nechápu proč na mě ten Carter a Sadie, tak čuměli. Provedl jsem zas něco? Will jen pokrčil rameny a  šel za mnou do domu. "Co jim je?" zeptal jsem se. "Asi se právě naučili jak otevřít dveře" pokrčil Will rameny a usmíval se. Já se začal smát jako naprostý šílenec, a když jsem se trochu uklidnil viděl jsem Willa jak na mě kouká velice zvláštním pohledem. Než jsem se ho stačil zeptat, co to mělo být, tak se Carter a Sadie probrali ze šoku, že umím otevřít dveře.

"Pojďte s námi do knihovny" následovali jsme je po chodbě na jejímž konci byla velice zvláštní socha s ptačí hlavou a tělem muže (Vrrr...). "To je egyptský bůh Thovt, chytrák jeden" zamrmlal si Carter. 

Knihovna byla obrovská 'Tady by se líbilo Annabeth'  Sedli jsme si na židle a čekali co z Cartera a jeho sestry vypadne. "Takže odkud jste? Sobek má od konce války s Apopem za úkol nepouštět nepřátele do našich nómů, ale vy nevypadáte jako nepřátelé"

Napřímil jsem se a slavnostním hlasem jsem promluvil. "Nico di Angelo, syn smrti, výrobce Anupek......" "Nico zadrž nemůžeš jen tak civilis...... Počkat! Co jsou Anupky?"
Zatvářil jsem se tak vážně, jako když jsem dole v Hádově chrámu podával Jasonovi jed... Bumbej Jasone bumbej ( :DDD) "Anupky jsou moje minulost, přítomnost a budoucnost" "Neměli jsme pořádat tn maraton Harryho Pottera, zanechalo to na tobě určité následky"

Vedli jsme tam s Willem konverzaci o tom, že se chovám jako Voldemort a já mu vytýkal, že je upnutý jako McGonagallová. Sadie a Carter na nás koukali jak na tenise. Potom co jsme ukončili nedobrovolně naše povznesené myšlenky, začal Carter mlet něco o Egyptě, hadovi, Reovi a dalších nudných blbostech. Připadal mi jak nějaký učitel na vysoké škole. Khaki kraťasy a tričko. Rozhodně to nebyl můj typ. A ta holka Sadie mě pořád propalovala pohledem. Vypadala zvláštně, vlastně to ani nevypadalo, že jsou s Carterem příbuzní.

No, tak mi budeme muset jít. Čeká nás cesta do Austrálie, tak ahoj" zvedl jsem se a chtěl jsem opustit knihovnu. " Děláš si prdel, Nico?" Zíral jsem na Willa jako na zjevení. On použil vulgarismus. "Co když jsou pro naší výpravu důležití?" "Ne nejsou, věř mi. Nicův radar na problémy se nikdy neplete. Takže rádi jsme vás potkali a my se poroučíme"Nikdy nezapomenu na ty výrazy v jejich tvářích.  Odtáhl jsem Willa před ten dům a on mě silně chytil za ramena. "Přišel jsi o rozum?" "Ne jen nevím jak se dostaneme do Austrálie" Will se prohraboval v batohu a vytáhnul dvě letenky. "Ty myslíš na všechno" Roztáhl jsem ruce do obětí. "Ty sis šlehnul nektar, žejo?" Uculil jsem se. 

"Jestli to kvůli tobě nepřežijeme di Angelo, tak tě zabiju" "Jojo Wille, jojo"

Zdravím. Po dvou miliardě letech a třech dnech jsem tady s novou kapitolkou. Pořád totiž nemám mobil a líp se mi píše na něm, ale brzo se mi vrátí a já snad rozjedu Nicovu Anupkovou továrnu :D Přáli by jste si frienzone konec nebo romantický?SabineRiddle