Pokemon story: Nešťastný Eevee

4. kapitola

Když jsem se probudil, stále jsem byl vyděšený z toho snu,všechno bylo jinak. Všechny zásoby někam zmizely. Adam měl na zádech velký batoh - spíše krosnu - a hladil mě po mém chlupatém krku. "Odcházíme,"řekl najednou," jdeme za mojí přítelkyní do Poképrahy, má taky Eevee, prý ji chce vyvynout do Sylveona." Ne Sylveon ne. Tak trapný pokémon? No alespoň že odsud vypadneme. Vyplavali jsme ven. Po Rakeťácích ani stopy. A tak jsme vyrazili. Prošli jsme kolem jezera kde dováděly Goldeen, kolem stromu na kterém hnízdil Pidgeotto a nakonec kolem louky na které pobíhaly Rattaty. "Tady se utáboříme" řekl Adam u obrovské jeskyně " máme v nohou pěkných pár kilometrů a to jsme teprve cca. o 400 kilometrů dál od Poképrahy, než jsou Poképardubice." Tak jsme roztáhli deku a lehli jsme si. Dali jsme si maliny a napili jsme se vody. Když tu najednou uslyším třepetání křídel. Jsem vyděšený a o to víc když z jeskyně vyletí hejno zubatů.