*** How it began...***

230 11 4
                                    

Dívka sedící ve velké autě se zhluboka nedechne a podívá se na muže sedícího na místě řidiče. On vezme její momentálně úplně ledové ruce do těch svých a povzbudivě se na ni usměje. „Ty to dokážeš Nat nikoho lepšího si ani nedokážu představit na místě jejich zpěvačky" jeho teplé dlaně jí příjemně zahřívají a ona zavře oči a naposledy se nadechne a vydechne aby utišila své splašeně bijící srdce a snaží se o úsměv, když se ozve ze zadní sedačky druhý hlas a ona ucítí na svých dlaních ještě jednu. Podívá se na muže naklánějící se k ní a její hlavou proběhne myšlenka na to jaké štěstí ti dva mají, že mají jeden druhého. „Děkuju vám oběma. Nebudeme to protahovat, nebo mě naplno pohltí panika a já nikam nepůjdu" oběma věnuje malí polibek a vystoupí z auta.

Naposledy se ohlédne na své dva nejlepší přátele a odhodlaně se vydá k velké budově kde se konkurz koná. Její srdce stále bije jakoby běžela maraton, když vejde do budovy a vidí několik desítek dívek postávajících v hale. Rychle se nadechne a rozhlédne se kolem sebe. Naštěstí je tu docela rušno, takže její příchod skoro nikoho nezajímá. Když se rozhlédne najde ženu sedící poblíž velkých dveří zpoza kterých se ozývá hudba, před kterou je kartička s nápisem přihlášky.

Nat se odhodlaně vydá tím směrem a pořád se snaží uklidnit sama sebe. „Zdravím tě přišla jsi na konkurz" mladá žena se na ni usměje a z Nat spadne trocha té nervozity jelikož její úsměv je nakažlivý a dívka má jak se zdá velmi dobrou náladu. „Ano přišla jsem na konkurz.." dál už se nedostane jelikož jí zarazí dívčin pohled „Nene nejsi ty ta holka z těch videí, teda to poslední bylo úplně bomba" dívka jí chytí za ruku a její úsměv se snad ještě víc rozšíří, jakoby vyhrála v loterii. 

Nat na dívku jen nechápavě hledí a neví o čem je řeč „Ehm promiň jaká videa máš na mysli?" Její hlavou běží splašené myšlenky, ale než se stačí vzpamatovat dívka před ní na někoho zamává a vedle ní se objeví jeden muž s ochranky stojící opodál. „Pavle můžeš mi zavolat Doris prosím tě, že je to naléhavé" Ten jen kývne a zmizí za dveřmi u kterých dívka sedí. Nat stále jen stojí a nic nechápe, když se vedle ní objeví žena kterou přivedl Pavel a ona se k ní ihned vrhne. Má krátké na červeno obarvené vlasy a na sobě oblečení, které by si Nat na sebe asi nevzala, ale to je nepodstatné nadává sama sobě, když se snaží soustředit na ty dvě.

Nat se začíná cítit divně, jelikož je momentálně středem pozornosti. „Ahoj jsem Doris, promiň že to Lenka na tebe tak vybalila, ale jsi človíček kterého už hodně dlouho hledám. Pojď prosím se mnou, vidím na tobě, že ti musím hodně vysvětlit, ale neboj jsou to samé dobré věci" její pusa se nezastaví po celou dobu co jí vede do jedněch z mnoha dveří v prvním patře. Nat pozorně sledující její vysvětlení jen nechápavě hledí na tablet ve svých rukách a nechápe vůbec nic. Ale nakonec se i na její tváři ukáže malí úsměv a v duchu děkuje Kláře své kamarádce díky které by tady vlastně ani neseděla...


Hoho vyvěste vlajky jsem se dokopala k další kapitole ☻Tak snad se vám opět bude líbit a trochu mi odpustíte to čekání. ALe jako..vím že bych neměla, ale někdo mi nedávno řekl, že na dobré věci se vyplatí čekat hihihi *červená se*.

Coment and Vote díky moc lásky ♥

Vaše Nathalii...

Fire & Ice *Niall Horan*Kde žijí příběhy. Začni objevovat