Taky tě miluju.

332 36 45
                                    

To ... to fakt napsala :D.. Bože to je sh*t °^° chtěla bych poděkovat hlavně SeokNina00013 ,která mne k tomu sh*tu dokopala a pak Army_Karis ,která píše úplně dokonalé Vhope povídky :'3
Snažila jsem se opravit co nejvíce chyb a taky jsem to všechno převáděla do přítomného času, takže to zní strašně, ale pořád lépe než s tím věčným ,jsem'. Také jsem *vidíte tady taky všude píšu jsem* použila hlavně ,mne' protože na rozlišování ,' a ,mně' jsem úplně levá :D hezké čtení toho sh*tu...

Jen tak tam stojím a pozoruju je. Vypadá to, že se baví. Chtěl bych odejít, nesnesu ten pohled na ně. Hoseok je můj! Otočím se a nechtěně narazím do jednoho z dalších členů bts. ,,Jsi v pohodě Tae?" koukal na mne Yoongi tázavým pohledem. Uhnu a odejdu.

V dormu
,,Taehyungu!'' kluci už přišli domů. ,,Tae!" vtrhne do pokoje Hoseok a skočí na mne. Vykřiknu bolestí a schodím ho ze sebe. Mám ho rád, opravdu rád, ale v tuhle chvíli jsem naštvaný. Ne na něho, ale na sebe. Hoseok se na mne dívá ublíženým pohledem ,,Tae? Proč jsi odešel? Bez tebe tam byla nuda" sklopí hlavu a začne se červenat. Chvilku pozoruju jeho tvář, která se čím dál tím víc červená a, když chci ukončit jeho trápení a odpovědět, tak mne vyruší Jin. ,,Večeře!" zařve na celý Dorm a já už jen slyším Jungkooka, jak vybíhá z pokoje rychlostí blesku, aby byl u stolu první. Pomůžu Hobimu zvednout se ze země, kam jsem ho před chvílí schodil a společně se jdeme najíst. U večeře padne pár otázek na téma ,proč jsi odešel ze studia?, Jsi v pořádku?...' a tak, ale já jim nejsem schopný odpovědět. Stejně jako nejsem schopný říct Hobimu co k němu cítím. Bojím se, že by mi ho mohl Jimin vzít, přece jen jsou si tak blízcí. Seberu talíř, odnesu ho a bez jediného slova se zavřu v pokoji. Myslím, že mi uniklo něco důležitého, když uslyším odcházet kluky z dormu. Vyletím z postele a podívam se do prázdného obývaku. ,,To mne tu nechali samotného?!" ,,Ne'' ozve se nečekaná odpověď. Vyleká mne. ,,Proč jsi neodešel s nima?'' podívam se na Hoseoka stojícího ve dveřích. ,,Nechtěl jsem tě tu nechat samotného'' odpověděl a přiblížil se ke mne. Podívám se na něho vyděšeným pohledem a udělám jeden krok dozadu, čímž se nějakým způsobem ocitnu na gauči. Hoseok se nad tím musel zasmát a pak se posadí vedle mne. ,,Tak co si pustíme?'' zeptá se a já na něho jen zírám. ,,Fajn takže horor" usoudí Hoseok a než stačím něco namítnout už tam hraje znělka z Anabell. Já ho zabiju! On moc dobře ví jak nesnáším horory, stejně jako pavouky. Asi v polovině filmu to nevydržím a ze strachu obejmu Hobiho. On se na mne jen podívá a usměje se. Úsměv mu oplatím a do vyrušení se ho držím. ,,Tae?" zvedne se z gauče a podívá se na mne. ,,Ano?" taky se zvednu. Přiblíží se ke mne a políbí mne. Chvilku na něho nevěřícně koukam, pak se mi omluví a odejde do pokoje. Jdu za ním, chci vysvětlení, ale zároveň bych mu rád polibek oplatil. Sedí na posteli s hlavou skloněnou a kouká se do země. ,,Hobi-hyung? Víš.. Já-'' přeruší mne. ,,Tae já tě miluju. Promiň, ale nemůžu si pomoci." dořekne větu a já se přesunu k němu. ,,Hobi'' nadechnu se a zvednu mu hlavu ,,Taky tě miluju.'' Jakmile dořeknu větu, políbí mne. Nejdříve z lehka, ale pak si jazykem vyžádá vstup do mých úst. Sednu si na něj obkročmo a položím ho na postel. Hobi se mi pomalu dostává pod tričko a pak mne schodí na záda a vyhoupne se nademne. Nahlas polknu... Tohle bude sakra bolet. ,,Bojíš se?'' pousměje se. Jen se nad tím zašklebím a otočím ho zpátky na záda. Podržím mu ruce nad hlavou, aby mne zase nepřevalil a věnuju mu par letmých polibků na krk. Vysvléknu mu tričko a pak se zastavím nad jeho dokonale vypracovaném těle. Hoseok si všimne, že jen zírám a tak sebou škubne ,,Tae hni se, nemáme na to celou noc!" no vlastně máme. Jemně ho kousnu do ucha a on tiše zavzdychá. Sundá ze mne tričko a já se začnu věnovat jeho bradavkám. Lehce ho kousnu do jedné a on nahlas zavzdychá. Po chvilce Hoseokovo mučení se rozhodnu posunout trošku níže. Stáhnu mu kalhoty a začnu Hobiho dráždit přes jeho boxerky. Ještě, že nikdo není doma, protože to jeho sténání je opravdu hlasité. Zubama mu stáhnu boxerky. ,,Tae~~ pohni už!" ,,Nějakej nedočkavej" uchechtnu se a zastavím se pohledem na Hoseokovi Juniorovi.
*I'm sorry Sirupe, já musela :D*
Ještě, že jsem ho převalil zpátky. Vezmu jeho přirození do úst a začnu mu kouřit jako nějaká děvka. Po nějaké době se mi udělá do pusy a já většinu spolknu. ,,Tae~~" zaknučí Hobi a já sáhnu do šuplíku pro rubrikační gel a nageluju mu jeho řitní otvor.
*To co je?! I'm sorry, nic lepšího mne nenapadlo :D*
Poté do něho opatrně vniknu a čekám na příkaz, že můžu přirážet. Uděláme se na stejno. ,,Hobi-hyung miluji tě." zvednu se a Kouknu mu do očí. ,,Taky tě miluju" usměje se a políbí mne.

Ráno

Otevřu oči a zahlédnu Hoseoka. Usměju se. A... Tam.. On tam... ,,Omg!'' vykřiknu a zdrhám co nejdál z pokoje. ,,Pavouk!" křičí Hobi a vyběhne zamnou. Tak trošku jsme si nevšimli, že teď oba stojíme nazí na chodbě a ve dveřích na nás koukají ostatní kluci ze skupiny. ,,Já vám říkal, že je nemáme nechávat samotný!" vykřikne Jimin. Myslím, že máme co vysvětlovat.

Tak tohle je konec a přísahám, že nikdy nic nenapíšu °^°... Prostě hrůza. :D ale zkusila jsem to a vím jak je těžké něco takového vymyslet, srovnat a vlastně vůbec napsat :D děkuji za přečtení a prosím po mne nic nechtejte (jako, ze stejně chtít nebudete) *tohle nedává smysl... Hadam se tu sama se sebou* :D

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 25, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Vhope||oneshitKde žijí příběhy. Začni objevovat