Life In Army

Škola

Když jsem se rozhodla na jakou půjdu školu měla jsem obavy z toho že budu nejslabší že budu ta která je holka a neumí se prát.
Pár prvních dní po tom co jsem udělala přijímačky byly hrozné nemohla jsem spát když jsem usla tak už bylo ráno. Půlka třídy  si ze mě utahovala a ta druhá ze mě měla respekt. Nevěděla jsem jestli to je dobře ale něco ve mně mi říkalo že jsem uděla dobře.

O prázdninách jsem docela běhala abych měla aspoň malou kondičku. S bráchou jsem chodila plavat a jezdila jsem na kole začla jsem s triatlonem a biatlonem kvůli střílení. Když jsem byla malá tak jsme chodily s dědečkem do lesa a střílely jsme na terč. Moc mi to nešlo ale bavilo mě to. Možná právě děda mě  dostal k vojenství byl fajn ale zároveň přísnej měla jsem ho moc rada a chybí mi.

První den ve škole!!
Začínal nástupem a rozdělením do týmu. Byla jsem s červenýma. Tak že samí kluci byla jsem s toho nadšená. Potěšli mě ještě víc že k nám vybrali i Terku. V týmu nás bylo sedm. Já, Terka, Johny, Scot, Adam, Petr a Karel. Všichni byli fajn, ale byl mi tam někdo příjemnější jmenoval se Chris měl modrý oči a byl černo vlasý.
Líbil se mi. Bydlel vedle nás s kamarádem Joshem.
Na koleji jsem byla s Terkou.

Měli jsme první výck bylo to jenom posilování tak že nuda. Přišly jsme na kolej utahané jak štěňata.
Hned po večeři mi volal brácha jak se mám a ze mě vypadlo jenom ahoj a fajn. To bylo všechno co jsme bráchovi za celý telefonát řekla. Usla jsem v půl osmé ,spala jsem jako batole dokavať mi nezazvonil budík
Stávání a pak mě čekala rozcvička ta ušla ale potom to bylo horší. Nemohla jsem běhat, boleli mě ruce ale to nebyla bolest že vás bolí koleno nebo záda bylo to jiné, horší.
Naštěstí byl pátek. Moc jsem se těšila domů.
Přijela jsem autobusem domu.
Lehla jsem si do postele a spala, takhle to chodilo pořád každý týden.