Metro

Kapitola desátá

V jejich provizorní zasedací místnosti někdo zapomněl zapnout klimatizaci, takže tam panovalo tak nesnesitelné horko, že museli vyjít ven a přesunout se do divadla. V něm se ještě dohrával Shakespeare, ale Tony je mávnutím ruky odehnal, tudíž během chvíle z jeviště zmizeli jak herci, tak rekvizity a přednáška tak mohla začít.

„Jen klidně jezte, to co vám chci říct bude na déle. Během přednášky nemáte právo klást dotazy, to vše až potom. Kdo mě nyní jakkkoliv vyruší, za trest mu bude snězeno jeho jídlo."

Phil s Melindou na sebe pohlédli a nesouhlasně zamlaskali, Daredevil se zavrtěl v sedadle, ale nikdo z nich nic neřekl, a tak Tony pokračoval.

„První zpráva pro vás. Batman bude zpět a ještě silnější. Moji lidé ho stihli uzdravit a prý i vylepšit. Takže se bude moct postavit tomu všemu, co vás čeká." Clint ho přerušil. „A co nás tedy čeká?"

„Ach bože, Clinte. Dřív, než ti odpovím, musím ti sníst tvoje jídlo. Jako trest, ale to snad chápeš." Přišel k němu, natáhl ruku pro talíř, ale okamžitě ho zas pustil a nechápavě se na něj podíval.

„Co tě to popadlo? Odkdy ty jíš kukuřici? Moje restaurace má k dispozici všechno maso, co je v metru, ale ne, pán si musí dát kukuřici. Tohle jíst nebudu," a vrátil se zas na jeviště, tak aby ho všichni viděli a slyšeli.

„Tak začneme. Kde se vlastně vzali ti satanisté? To neví ani Jarv. Ano pane, bohužel máte pravdu. Dosud se mi nepodařilo vypátrat příčinu toho, kde se tu vzali. Ale to vůbec nevadí. Daleko důležitější je, koho se jim zatím povedlo zlákat na svou stranu. Ať už to byly jakékoliv důvody, které ti dotyční měli, když se k nim přidávali, je jisté, že s nimi budete mít problémů víc, než dost. Prvním z nich, je známý tady našeho Ďábla. Frank Castle, Punisher, říkejte si mu jak chcete, ten člověk je teď ještě silnější, než kdy dřív byl."

Daredevilovi se málem udělalo mdlo. Punisher? A znovu? To už nechtěl zažít, zvlášť za předpokladu, že byl ještě silnější, než předtím. Moc dobře tušil, co Franka donutilo přidat se k nim a věděl také, že on se jich nepustí, dokud ho nezabije. Přinutil se znovu soustředit, protože Stark už pokračoval ve výkladu.

„Popravdě, toho dalšího vám vůbec, ale vůbec nezávidím. Kdyby tady byl Batman, určitě by ho teď omývali. Jelikož tu není, je mou povinností vám vašeho protivníka představit." pokračoval Tony,

„Tam nahoře to byl člověk s bezkonkurenční sebevůlí, který se stal obětí vlastního osudu. Už od narození tak byl předurčen, stát se někým víc, dokonalým bojovníkem, jenž vyrůstal v Pekle na Zemi a byl vychován samotnou Temnotou. Zrozen v pláči a zármutku, se dostal na vrchol potravního řetězce ve věznici, která ho jako malého pohltila a přinutila jej věřit, že neexistuje naděje ani budoucnost. Bez prostředků, jen s vlastní pílí a sebezapřením, se tak vypracoval k nejnebezpečnějšímu člověku na planetě, jehož síla a odhodlání nevycházela jen z jeho paží, ale nitra, které je zoceleno strachem, nenávistí a touhou po dokonalé, sladké pomstě." odcitoval jeho vizitku Stark a hned pokračoval. „Ano, ti z vás, kteří hádali Banea, získávají zlatého bluďišťáka. A nyní pojďme, zbytek si povíme na nějakém příjemnějším místě."

Zvedli se, poklidili po sobě boxy s jídlem, Clint s mlaskáním dojedl svoji kukuřici a Tony je vedl pomalými kroky nahoru, do své pracovny, aby na ně pomalu nahrnul další část z jeho velkolepého plánu.

Na pomalu se šourající skupině bylo velmi patrné, jak je zprávy o jejich protivnících rozhodily. Ne tolik na Melindě a Philovi. Ti dva spolu flirtovali tak moc, až to bylo divné.

„Tony, musím na záchod. Počkej na mě prosím s výkladem, ano." řekla Melinda a odebrala se do boční chodby. „Mně se chce už od restaurace, taky čekej, hned budu zpátky," připojil se Coulson.

Tony jen pokývl a s celou skupinou pokračoval do jeho pracovny. Phil mezitím doběhl Melindu a zastavili se před záchodky.

„Co říkáš na ty zprávy? Taky tě tak vykolejily?" Phila nenapadlo nic, než začít rozhovor touhle rutinní otázkou. „To o Baneovi jsem věděla, koneckonců, ne, nadarmo pracuju pro Tonyho, ale Punisher mě překvapil. A Daredevila očividně taky. Viděla jsem to na něm." odpověděla mu Melinda.

„Víš, možná při té misi umřeme, možná nás zajmou a já ti prostě musím něco říct," pokračoval stále více nervózní Coulson. Já..no, miluju tě. Zamiloval jsem se do tebe už v době, kdy jsi přišla k S.H.I.E.L.D.U. A klidně pro tebe i umřu, když si to budeš přát." dokončil.

Během svého proslovu se k ní ale začal pomalu přibližovat. Evidentně rozhozená Mayová to ale vůbec nepostřehla, a tak se Coulson dostal do těsného kontaktu a lehce jí položil svou dlaň položil na tvář. Po rtech mu stekla kapka, pootevřel je. Nedokázala reagovat, dočista se mu podvolila. Políbil ji a svět okolo nich se rázem zatočil.