Dívka noci

Nečekané překvapení

Už mě to nebaví řekla jsem nahlas a pustila stěhovací krabici na zem.Zatracený stěhování tohohle je mi čert dlužný.Šoupavým krokem jsem se dostala k posteli do, které jsem s chutí skočila a okamžitě se zachumlala do teplé deky.To jsem teda zvědavá jaký to bude v novém domě a co nová škola? co když si nenajdu žádný kamarády? nebo mě budou šikanovat? nad těmito otázkami mě zamrazilo na krku.Uvidíme nesmím se takhle strašit jinak budu otrávená a nikam se mi nebude chtít ."Aliet?" ozvalo se z kuchyně "ano mami?"zařvala jsem ze schodů aby mě dole slyšela "tak jak ti jde balení už to máš ?" "ale jo dobře už jen pár krabic a budu hotová" "dobře dneska si už odpočinˇ zítra to dobalíme" po téhle větě jsem skákala radostí tedy jen v hlavě byla jsem tak unavená ,že bych ani nevstala natož abych skákala.Vzala jsem si mobil z nočního stolku do ruky abych se podívala jestli nemám nějaká nová upozornění.Sakra to si snad děláš srandu! kluk,který se mi tak dlouho líbil mi napsal,až tedˇ,tedˇ ,když se mám stěhovat."Ahoj,Aliet jen mě tak napadlo jestli by jsi nechtěla někam zajít" "Ahoj,Briane jo můžeme,ale asi víš, že se budu za 3 dny stěhovat ne? takže jedině zítra odpoledne potom mám ještě nějakou práci" "dobře tak zítra ve 2 u Café galerie?" "OK tedˇ ,už musím jít jsem hodně unavená tak zítra budu se těšit dobrou" po odepsání jsem usnula jako špalek .Crrr ježiši kolik je hodin? teprve 7 to jdu ještě spát a znovu jsem se zachumlala."Aliet vstávat, už je 12" no jo pořád řekla jsem protivně. Po dlouhém odříkaní jsem konečně vstala a šla se do kuchyně naobědvat.Mamka mi přinesla moje oblíbené těstoviny s tunˇákem a rajčatovou omáčkou prostě mnˇamka.Kolik je hodin? otočila jsem hlavu a podívala se na hodiny půl 1 ?! už bych se mohla jít připravit nemusím před Brianem vypadat jako strašák do zelí.Vstala jsem ze židle a vyběhla schody do pokoje.Co si vezmu na sebe? legíny ? ne moc obyčejné ,sukni ? ne moc velká zima nakonec jsem si vzala upnuté džíny a do nich zastrčila bílou košili aby mi vynikl můj vypracovaný zadek na, kterém jsem dlouho makala Brian musí vidět o co celou dobu přicházel a šibalsky jsem se usmála.Vešla jsem do koupelny, kde jsem si navlnila svoje dlouhé mikádo udělala si hnědé kouřové líčení a na rty si dala svojí oblíbenou červenou rtěnku.Myslím, že můžu vyrazit podívala jsem se naposledy do zrcadla a usmála se.Vylezla jsem ven z koupelny a seběhla dolů schody u dveří jsem si nazula moje nové boty na podpatku a popadla černé psaníčko "ahoj jdu s Brianem na kafe napíšu až půjdu domů" "dobře zlatíčko dávej na sebe pozor" po odpovědi jsem,už stála za dveřmi.Do Café galerie to mám 10 minut pěšky nebudu čekat na autobus řekla jsem si pro sebe a vyrazila.Už z dálky jsem ho poznala vysokého modrookého blondˇáka s vypracovaným tělem,které se mu rýsovalo pod tričkem.Začalo mi bušet srdce jako o život.Když jsem byla skoro u něj viděla jsem jak se začal usmívat měl strašně roztomilý úsměv kdybych byla zmrzlina hned bych se roztekla úsměv jsem mu samozřejmě oplatila."Ahoj" řekla jsem trochu rozklepaným hlasem"Ahoj tak jsi dorazila a mimochodem moc ti to sluší" jé díky a začala jsem se červenat  "prominˇ jestli mi to trvalo vzala jsem si podpatky a šla jsem pěšky" "v pohodě nic se nestalo" půjdeme teda dovnitř nebudeme přeci stát venku řekla jsem s úsměvem jo jasně odpověděl a rychle mi otevřel dveře "děkuju" vevnitř jsem našla volný stůl s výhledem na zámek.Když jsme se posadili přišla mladá blondýnka a ptala se co si dáme " Dobrý den,co si dáte?" " já si dám Cappuccino a ty Briane ?" " Presso děkuju" hned to bude řekla a odešla.Po deseti minutách jsme měli kafe na stole a pomalu ho upíjeli.Úplně jsem zapomněla na čas kolik je prosím hodin zeptala jsem se Briana ,který se právě koukal ven z okna "co ,cože jsi říkala ?" ptala jsem se kolik je hodin odpověděla jsem drze."6" řekl klidným hlasem " 6?! už bych měla jít domů přeci je jen podzim a brzo se stmívá " dobře tak tě asponˇ půjdu doprovodit" mávl na číšnici a řekl "budeme platit" po chvilce ,už stála u našeho stolu a říkala cenu "bude to 185 prosím" než jsem stačila vytáhnou peněženku ,už jí podával peníze "děkuju, že jsi to zaplatil ,ale mohla jsem si to zaplatit sama" "pozval jsem tě " řekl a znovu se mi naskytl pohled na jeho překrásný úsměv".Když jsme přicházeli k mému domu zastavil mě a řekl "Aliet,musím ti něco říct, už dlouho se mi líbíš" takovou větu jsem ani ve snu nečekala řekla jsem si pro sebe " taky se mi líbíš ,ale už je celkem pozdě nemyslíš? zrovna ,když se mám stěhovat" "no já vím tak si to můžeme vynahradit ne?!" vůbec jsem nevěděla jak odpovědět přeci ,když se mu líbím proč mi to tedy neřekl dřív?myslí to vážně nebo si chce jen užít? měla jsem v hlavě guláš "no já ti nevím myslím, že by to nemělo cenu" "ale no tak Aliet" chytl mě za zadek přitiskl si mě k jeho vypracovanému tělu a začal vášnivě líbat.Všechno jsem mu oplácela do té doby ,než mi začal sundávat košili."Co děláš" vyjekla jsem a rychle se odtáhla "chci si užít pojdˇ půjdeme ke mně" "myslíš to vážně? ani nápad!!" chytl mě za ruku a chtěl si mě znovu přitáhnout na poslední chvíli jsem se mu vyškubla a rychle si vytáhla pepřový sprej aby zase něco nezkusil " nevíš o co přicházíš Aliet" řekl s důrazem v hlase "už by jsi měl asi jít" po mojí odpovědi se chtěl znovu přiblížit,ale když viděl jak zvedám ruku s pepřovým sprejem couvl "tvoje smůla" otočil se  a odešel.Ani nevíte jak velký kámen mi spadl ze srdce po pár vteřinách jsem se vzpamatovala a šla rychlým krokem domů."Ahoj,už jsem doma prominˇ ,že jsem ti zapomněla napsat smsku" "hlavně ,že jsi v pořádku"ozvalo se z obýváku.Vyběhla jsem schody otevřela dveře od pokoje a skočila do postele "to byl dneska den ten Brian mě fakt překvapil nejdřív je milý a v pohodě a potom je drzý a chce si užít ještě že jsem sním nikam nešla bůhví co by mi ještě udělal!"Jdu se umýt uvidím jak bude vypadat zítřek.                                                                                                                                                                                          Milý čtenáři,doufám, že si ti moje první kapitola líbila.Předem se omlouvám za pravopisné chyby.Budu ráda za každý komentář.Pokračování příště.