Life In Army

Zkoušky

Skoro nám končí druhák a ty jsi pořád smutná co je ti?'' Řekla jsem Terce. ,, já jsem myslela že tě to tu baví ''. Terka se usmála. Ale já jsem věděla že jí něco je. Každý večer jsem jí s tim buzerovala až z ní vypadlo že selhala u zkoušek a neví jestli je bude moct opakovat. Mě zkoušky ještě čekaly taky jsem z toho byla na nervy.
Týden na to mi začaly zkoušky a já jsem vůbec nevěděla jestli to zvládnu. První zkouška byla orientace. Ta mi jde ale měla jsem strach. Na štěstí jsem to zvládla bravůrně.
Terka potom opakovala zkoušky a naštěstí to zvládla.
Čekal mě další zkouška. Nebyla tak lehká jako ta předtím ale taky jsem ji zvládla. Bylo to přežití v lese. V noci mě probudili že je evakuace, tak že jediný co jsem měla byla baterka, provaz a flaška s vodou. Udělala jsem si v lese přístřešek, jestli se tomu tak dalo říkat. Ráno jsem se vydala po cestě domu našla jsem rozcestník, tak že jsem byla zachráněna, teda aspoň jsem si to myslela. Ale jako vždycky měla jsem smůlu a rozcestník byl špatně otočenej. Chvíli jsem šla druhým směrem až jsem narazila na Jesicu jak si povídá s holkama s druhýho týmu. Ano přesnětak otočili rozcestník abych tam nedošla první. Byla jsem chytřejší než si mysleli. Došla jsem tam první protože měli dojem že jsem se dočista stratila ale nestratila celou dobu jsem je stopovala. Protože slečinky byli unavený tak si dali timeout a já jsem je předeběhla a pak jsem šla po rozcestníku. Došla jsem tam třetí což mi nevadilo, ale byla jsem ráda že jsem předeběhla to couru.
Třetí zkouška byla ještě jednoduší než ta první měli jsme udělat 200 sedůlehů a 30 kliků. Tak že brnkačka.
Další týden jsem měli trénovat týmovou práci docela nám to šlo, až na Jesicu ta byla jediná která mezi nás nezapadala a tak přešla do druhýho týmu. Byla jsem ráda že neni se mnou. Občas jsem ji potkával s Chrisem, občas mě to vytočilo, občas se mi chtělo zvracet a občas jsem si řikala že mám Liama, který mě s toho hnusáctví vytáhl.

Probudila jsem se v lese s pistolí v ruce a zakrvácenou rukou. Nevěděla jsem kde jsem a co se vůbec stalo. Opodál ležela Terka a ostatní kluci s týmu. První co mě napadlo je běžet k nim. Rozběhla jsem se první k Terce probudila se ale naštěstí ji nic nebylo. Ostatní kluci v týmu se probrali dřív než já. Když mi řekli že nás vyhodili někde úplně pryč v lese. Bez mapy kompasu a pistolí v ruce chtělo se mi brečet. Museli jsme se vrátit na základnu co nejdříve. To byla ta lehčí strana tohohle (nevim jak to nazvat) ale zas taková sranda to nebyla neměli jsme pití, jídlo, baterku a vůbec jsem nevěděla kde jsem. Měli jsme najít pár stanovišti ve kterých se nacházelo pití, baterka, nůž a mapa našli jsme ho docela rychle asi jako první ale to jsem nevěděla a ani mě to moc nezajímalo. Trvalo nám to dva dny, což je docela dobré. Ale jenom docela. Byla jsem vyčerpaná a hladová. Možná jsem snědla i Terku, protože jsem ji nemohla najít. Ale to nevadí menší sklony kanibalizmu nejsou vidět a Terka taky nikomu chybět nebude. Snad, doufám a kdyby jo svedu to na Liama tomu to určitě vadit nebude.