Removal! [EXO, BTS]

Rande.

Už bylo po snídani, za což jsem děkovala. Jako supy, vážně. Dělala jsem lívance, ale ty byli do minuty pryč a do další minuty byli i strávníci pryč.  Uklidila jsem  nádobý a došoupala jsem se k ostatním do obýváku. Měli přes televizi puštěné YouTube a tam.. Moje video. Moje poslední, kde jsem se líčila podle kluků. Všichni na to zaujatě koukali, obzlášť Tao. Nevím proč, ale k tomuhle videu mi všichni psali jak krásná tam jsem.

"Mám nápad! Jdetě do tělocvičny, přijdu za vámi." Prohlásil Chen. Jak řekl, tak všichni jako poslušní psíci udělali. Já a D.O jsme šli jako poslední, vedli jsme vášnivou debatu o tom, kdo má lepší recept na masové lasaně.

Připadalo mi, jako bychom se znali roky. Rozumněla jsem si s ním snad víc, než se Suhem. I když.. S ním jsem si za poslední dobu už neměla co říct. Smutné. Uvědomila jsem si, že jsem zapomněla odepsat někomu na jedné seznamce. Teda.. Ani jeden nevíme jak ten druhý vypadá.

Vzala jsem mobil do ruky a přes internet onu stránku našla a nasledně se přihlásila. Podívala jsem se, co napsal. Bylo to jednoduché pozvání na kafe, možná pak něco víc. No.. Pod tím něco víc si asi umíte představit co tím chtěl básník říct.

Aby jste rozumněli, čas od času jsme si psali i zprávy trocha jiného rázu. Takové, že by se neměli dostat na veřjnost. Rychle jsem mu odepsala kde a kdy a v kolik. Dál jsem už vnímala kluky, které se rozhodli nás naučit nějakou sestavu.

-večer-

Dolíčila jsem se a ještě upravila pár detailů. Při mé smůle, musím si sebou vzít i něco na sebe pokud bude něco víc, jelikož "ke mně" nemůžeme. Vzala jsem si tašku s oblečením a co nejrychleji se dostala ke dveřím kde jsem se obula. Rychle jsem prvnímu koho jsem potkala, což byl Umin, řekla, že jdu ven a nejspíš se do rána nevrátím a vypadla z domu.

Městská hromadná doprava to jistí. Vzala jsem si mobil do ruky, zapojila sluchátka a pustila tam první, co mě napadlo. Rychle jsem mému odepsala mému neznámemu na popis toho, co bude mít na sobě obdobnou zprávu, jen s popisem mého, ne jeho oblečení.

Došla jsem k zastávce tramvaje, které měla přijet za 1O minut. Začala jsem být nervozní. Co když se mi nebude líbit? Vždyť podle popusi jeho oblečení má stejně otřesný styl jako Kyungsoo. Myšlenku, že by to byl on jsem s obratem vypustila.

Během mého přemýšlení, zda by to doopravdy mohl být on přijela trmval do které jsem nastoupila. Nervozita ve mně stoupala a pokusy zahnat tu zrádnou myšlenku selhávaly. Ale samozřejmě, je to blbost. Aspoň doufám.

Tramvaj zastavila na mé zastávce a já vystoupila. Rozešla jsem se do blízké kavárny kde jsme měli sraz.Posadila jsem se za stůl, kam by mráz z často otevíraných dveří. Nervozně jsem kontrolovala čas a čekala kdy se můj neznámí ukáže.

Po pár minutách se konečně otevřeli dveře díky mému tajemnému. Vstala jsem a rozešla se k němu. Podle oblečení to byl určitě on. Položila jsem mu ruku na rameno, čímž jsem upotla mojí pozornost. Otočil se na mě a já se málem zakuckala.

Chanyeol. Reakce nás obou byla stejná. Nechápavé, překvapené a mírně znechucené výrazy. "Já se chtěla vyspal s bratrovým kamarádem.."

"Já se chtěl vyspat s kamarádovo sestrou.." Pronesli jsme ve stejnou chvíli. "Moment, cože?" Pronesli jsme oba ve stejnou chvíli. Nadzvedla jsem jedno obočí, čímž jsem mého mladšého společního dokonale rozptýlila.

"Počkat, jak jsi to udělala? To chci taky!" Začal mě tahat  ke stolu, nejspíše se záměrem toho, že ho to naučím. S pobaveným úšklebkem jsem si sedla naproti Chanymu který již skoušel zvednout jedno obočí. Využila jsem jeho silné ignoraci okolí a rychlostí světla vytáhla mobil a vyfotila ho.

"Hele.. To oblečení ti pomáhal vybrat Soo, že?" S drzým a mírně pobaveným úšklebkem jsem se lokty opřela o stůl. Podíval se na mě, poté na své oblečení a opět zpět na mě. Lehce přikývl. Nechápavě krčil obočí a lehce se mračil, díky čemuž byl ještě víc roztomilý. "Je to poznat." Zasmála jsem se a prohrábla jsem si vlasy, které potřebovaly radikální změnu. Asi změním barvu, nevím.

Opřel se stejně jako já lokty o stůl a nasadil svůj úžasně svůdný pohled. Bez jakýkoliv starostí o naše okolí mi s upřímným pohledem do očí pověděl: "Abych řekl pravdu.. Potom, co jsi do podrobna popsala ten korzet a prakticky neexitující tanga mám stále chuť tě někam zatáhnout a ohnout tě."