Básničky pro radost

Běžný den Severuse Snapea

  

Černý šat a černé vlasy,

je to muž nevídané krásy.

Na předloktí znamení zla,

na první pohled tvář mu zamrzla.

Vlídnou tvář a vlídná slova,

zkouší u zrcadla zas a znova.

Milý úsměv je mu cizí,

po hostině vždy do sklepení mizí.

Na starost má Zmijozel,

nad Nebelvírem by zanevřel.

Ředitel, často volá ho k sobě,

jakmile z krbu vystoupí, ví,

že je jednou nohou v hrobě.

Vlídné přijetí,

a hlasité: „ Chlapče!"

hladí ho po duši,

on však vše zapře.

Chlapec, chvíli klidu nemá,

když nevolá ho Brumbál,

pak Voldemort ho hledá.

Pak na konci,

po veselém dni.

Severus se silami,

je úplně v koncích.

Vždyť má toho za sebou,

docela dost.

Plešouna viděl,

a má na něj zlost.

K tomu se přidali,

ještě dva blbci.

Samozřejmě Brumbál,

a jeho pravá ruka.

Nakopal by do zadnice,

toho Potterovic kluka.

Teď už však,

necháme ho klidně spát.

Jestliže ne,

Severus Snape,

s námi nebude rád.