Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Tak pane Pottere, soustřeďte se trochu,
Voldemort není blbej, i když má lesklou plochu."
„Už cvičíme hodiny, jsem unavený chci spát!"
„To máte smůlu Pottere, a říct, že mě to baví,
to bych vám musel lhát."
Harry jen povzdechl a sedl si do křesla,
u Snapea mu nálada tak trochu pod bod mrazu poklesla.
„Hrabete se mi v soukromí a pořád na mě řvete."
„ Jestli se k vám do hlavy dostane Voldemort,
v té lebce už vůbec nic mít nebudete."
„Vy jakožto profesor sebevědomí mi zdvihat máte,
a ne urážet a ponižovat, s čímž si vy pokoj nikdy nedáte."
„Mlčte Pottere, a dělejte něco,
ať nečtu ve vašem mozku jak v knize,
i když upřímně váš mozek
postihla už dávno vážná krize."
„Tak dost, už toho mám plné zuby,
jen urážky na mě vypouštíte z té vaší nevymáchané ..."
„POTTERE!"
„...trouby."
„ A ven! S vaší výukou jsem skončil
a pokračovat mě nedonutí,
ani když Brumbál svolá Bradavický koncil."
ČTEŠ
Básničky pro radost
PoesieKrátké rýmované příběhy vyprávějící o životě obyvatel Bradavic i mimo ně.
