Ahoj , jmenuji se Any. Mám 17 let a zbožnuji svoje dlouhé , černé vlasy.
Abych vás zasvětila do mého života něco vám o sobě řeknu. Žiju ve městečku Princentonu. Pár měsícu tady už bydlíme. Dřive jsem s mamou bydleli v anglii , ale už se jí tam nelíbilo tak jsme se odstěhovali sem. Popravdě ani přesně nevím kvuli čemu jsme se stěhovali takovou dálku. Já se stěhovala z donucení. Musela jsem zanechat všeho co jsem měla ráda a opustit moje kamarády. A teď jsem v Princetonu kde nikoho neznám jsem bez přatel a bez zbytku rodiny.A teď nový dům , nová škola , nový kamarádi. Celá nadšena.Jestli se ptáte na tátu , tak vám v podstatě nic neřeknu , protože ho sama neznám.
Vždycky jsem chtěla zapadnout do kolektivu oblíbených. V Anglii se mi to skoro podařilo měla jsem celkem dost přatel a super kluka , ale všechno jsem tam nechala a teď začínam odznova.
"Any , zachvilku ti jede autobus už si hotová? " volala na mě mamka z kuchyně kde dělala každé ráno wafle a palačinky. Každé ráno je stejné. Vždycky mě žene i když mam ještě půl hodiny čas. Je ustaraná abych si našla nové kamarády a někam zapadla. A to i když byli prazdniny. Všechno mělo být přesně na čas.
"Jo , už du. Za chvilku jsem dole." Vztala jsem od kosmetického stolku a otevřela skříň. Vytáhla jsem z ní černé ryfle , bíle tílko a cardinal . Ještě jsem si upravila vlasy a šla jsem do kuchyně. Mamka stala u plotny a nervozně poklepávala nohou. Sedla jsem si ke stolu jde jsem měla nachystanou snídani a kavu.
"To si nemůžeš pospíšit? To nevidíš kolik je hodin? Co budeš dělat až budu chodit do prace a nebude ťe mit kdo pohánět" Otočila se máma od plotynky a nasadila ten svůj ustaraný pohled.
"Klid mami. Vždycky všechno hrotíš."
Vstala jsem sklidila jsem nadobí ze stolu ,objala jsem mamku a šla jsem si pro tašku. Obula jsem si své oblíbené boty a šla jsem na autobus.Stála jsem před školou a byla jsem celkem nervozní.
"To dáš!" řekla jsem si a vstoupila jsem do školy. První hodina anglina. Přišla jsem do třídy posadila jsem se do zadu a pozorovala svoje spolužáky. Přišla učitelka do třídy představila se jako Mrs.johnsová. A jak jinak nemohlo ani chybět aby představila mě.
"Tak třido. V tomhle ročníku nám přibyla nova studentka. ..." V duchu jsem se modlila aby to nedělala ale bohužel.
"Slečno Any coper mohla by ste o sobě neco říct třeba co máte ráda." A bylonto nejhorší věc co se může stát.
" Ahoj. Bavímě hudba , tanec ,zpěv a to je vlastně všechno co mě baví."
"Děkujeme slečno coper." Sedla jsem si zpatky do lavice. Celou hodinu jsem neposlouchala a prohližela si spolužaky a jací asi jsou.Až na konci poslední hodiny jsem si ho všimla. Toho tmavovlasyho kluka , ktery měl asi ty nejhezčí čokoládový oči co jsem viděla. Stále se po mě koukal a já po něm , ale přeci bylo na něm něco zvlaštního , ale nemůžu přijít na to co to může být. Skončila hodina a přiřítila se ke mě nějaká blondýna s ružovým tričkem ,sukní a botach. Chtěla jsem rychle odejit ale to se nepovedno.
"Ahoj , já jsem Amanda. Doufám že se ti na naší škole bude líbit.Tady más na mě telefon kdyby si potřebovala poradit. Tak pá a měj se." Ani měnenechala odpovědět.
" Rada tě poznavám amando " ale to uz byla na odchodu....
DU LIEST GERADE
Perfect
RomantikAhoj ,jsem Any a nikdy jsem nebyla dokonalou holkou co jsem chtěla být. Jednou sem potkala tmavovlasiho kluka , který byl něčím zvlaštní. To jsem ,ale netušila že mi to změni celej život.Netušila jsem že budu muset zmizet.