Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔

2.kapitola - Toaletní dívka

One Direction byli velice hlasití. Nepřestali mluvit mezi sebou, a dokonce se pokoušeli mluvit i se mnou. Snažila jsem se být zdvořilá. Nechci se dostat do ještě větších problémů, když už je to i teď těžké. Nechci, aby si stěžovali, jinak bych nesla následky...

„Je tohle místo pěkné tak, jak se říká? Opravdu nikdo nebude vědět, že jsme tady?“ zeptal se mě jeden z nich. Myslím, že Liam.

„Je to pravda. Všichni zaměstnanci podepsali dohodu o mlčenlivosti, takže pokud se něco řekne médiím, můžeme jim to naúčtovat,“ odpověděla jsem a on přikývl. Je pravda, že nikdo nemůže říct ani slovo, pokud on nebo ona nechce aby ho/ jí Rhonda žalovala a poslala je se svými právníky do vězení. Stalo se to už jednou a Rhonda nám to vždy ráda připomíná.

„Jak dlouho tady pracuješ?“ zeptal se ten kudrnatý. Harry.

„Od začátku. A mohu vás ujistit, že budete v bezpečí a budete mít klid, který hledáte,“ odpověděla jsem za předpokladu, že to řekl, aby věděl, jestli mi může důvěřovat.

„Kolik ti je tedy let? Slyšel jsem, že tohle místo je v provozu už několik let, ale tobě nemůže být přes dvacet,“ řekl a já zavřela oči, aby nemohli vidět jak jsem je obrátila v sloup.

„Je mi teprve 17, ale je to druh rodinného podniku,“ odpověděla jsem. Chtěla jsem jen otevřít dveře a zavést je do jejich pokojů, abych už je nemusela znovu vidět. Čím dál od celebrit, tím líp.

„Ach tak, Rhonda je tvá matka,“ zacvrlikal Harry a já jsem znervózněla. Stiskla jsem ruku kolem tyče u vozíku. Vzduch byl napjatější a napjatější. Ztěžka jsem se nadechla.

„Právní opatrovnice,“ opravila jsem ho. Můj hlas byl chladný a ostrý, aby věděl že nemá znovu už nic říkat. 

Dveře výtahu se konečně otevřeli a já je zavedla do jejich pokojů. První Zayn, pak Louis a jeho přítelkyně Další Liam. Pak Harry, který se na mně trochu usmívá a nakonec Niall s jeho přítelkyní. Šla do pokoje první. Byla jsem na odchodu, když jsem zaslechla, že na mě Niall mluví.

„Omlouvám se za Harryho,“ 

Podívala jsem se na něj s nezájmem.

„On je občas trochu hlučný, ale jinak je to milý kluk,“ dodal a já si všimla jeho přízvuku. Věděla jsem, že je Ir, ale myslela jsem si, že jeho přízvuk bude silnější. Byl kolem britských chlapců asi příliš dlouho.

„To je v pořádku, chtěl se jen ujistit jestli je to dobré místo pro vás pro všechny,“ odpověděla jsem, co nejzdvořileji a on se usmál.

Má roztomilý úsměv.

„Jo, to místo,“ smál se a já pozdvihla obočí. Ale nic jsem neříkala. „Tak jako tak, díky.“

„Je to moje práce,“ zněla má odpověď. Niall na mně pár vteřin zíral. Čekala jsem. Možná, že mně chce o něco požádat. Ale on na mně jen zíral. Začínalo to být nepříjemné. 

„Nashledanou a užijte si pobyt v Drennan´s Retreat Centre.“

A odešla jsem. Pálilo se mi za patami, jak jsem ujížděla s prázdným vozíkem. Nechci ani na nic čekat, jen chci odejít. Moc se mi nelíbí být kolem celebrit, a vím, že někteří jsou opravdu milí a skromní, ale oni prostě představují to, co zničilo tátův sen. Takže je prostě nemůžu tolerovat.