Ráno jsem se vzbudila opět jako včera brzo ráno. Podívala jsem se na spícího Chena který se ze spánku usmíval. Pousmála jsem se a pomalu se vymanila z jeho sevření. Vzala jsem si to první co jsem našla a ninja pohyby se potichu přesunula do koupelny. Málem jsem měla infarkt, když jsem procházela okolo spícího Taa a on se otočil na druhý bok. Zamkla jsem se v koupelně a bez váhání s vlezla do sprchového koutu.
Zavřela jsem za sebou platové dveře a pustila na sebe teplou vodu. Během pár minut jsem se osprchovala, umyla si vlasy a vyčistila si zuby kartáčkem a pastou ktré si s sebou do sprchy vždy beru. Přijdu si divně protože neznám nikoho jiného kdo tohle také dělá.
Vypla jsem vodu, otevřela ty velice pochybné posuvné dveře a vylezla ven. Osušila jsem se osuškou která patřila jednomu z kluků protože já si svojí zapomněla vzít. Poté má každodenní rutina. Make-up, vlasy, oblečení. Opětovným ninja stylem jsem se dostala přes spícího Taa na chodbu.
V tu chvíli začalo mé trápení. Zapomněla jsem kde je kuchyň a má závislost na raní kávě se začala projevovat. Pokusila jsem se jít po stopách mé včerejší cesty, ale přiznejme si, kdo by dával pozor na cestu když před ním jde sexy šikmoočka s dobrým zadkem? Přesně, nikdo.
Kupodivu se mi podařilo kuchyň najít. Po pátnácti minutách a vzbuzení Mack i Norka (jak geniální přezdívka pro Noru) jsme se všechny tři dostali do kuchyně kde už Kyungsoo dělal snídani. Když si nás všiml, usmál se a rychle přiskočil ke konvici.
"Dáte si kafe? Čaj? Nebo snad něco jiného?" Vysypal ze sebe rychle a usmál se. I přes jeho snahu bylo poznat že je unavený a smutný. Koukla jsem na holky jestli to toho všimly, ale ty mu už nadiktovaly svojí objednávku. Povzdychla jsem si a podívala se zpět na černovlasého kamaradá který se s až nechutně falešným úsměvem dal do práce.
Rychle jsem ho odehnala pryč. I když měl zprvu námytky, nakonec se vrátil k přípavě snídaně. Když jsem dodělala čaje a mé kafe a dala je holkám ke stolu, odehnala jsem ho i od dělání toustů. To už se nedal, tak jsem ho aspoň zaúkolovala vyndavání toustů z toustru.
Celou dobu jsem sledovala spíš kamaráda vedle mě, než to co dělám. Což zavinilo to, že jsem popálila o touster. Rychle jsem stáhla ruku k tělu a trochu zakňučela pod náporem té bolesti.
"Počkej!" Zaslechla jsem něčí vypísknu a následný běh, zřejmě po schodech. Otočila jsem hlavu k chodbě, ale to jsem neměla dělat. Pootevřela jsem rty a zůstala stát zaražená na místě. Zpátky do kuchyně přiběhl stejně vysoký s červeno-zrzavými vlasy Xiumin s čímsi v ruce.
Moc jsem ho nevnímala. Dál jsem s přibívajícím smutkem sledovala Chena líbající se ho s někým, u koho jsem podle oblečení rozeznala holku, ale to stvoření bylo zády, tak Bůh ví co to vůbec je.
Se slzami v očích a nechápavým pohledem Xiumina který měl už připravenou náplast jsem utekla k sobě do pokoje, kde jsem se pro jistotu zamkla.
XIUMIN
Vůbec, ale vůbec jsem nechápal proč utekla. Když jsem se za ní otočil a uviděl Chena s tou jeho, málem vykřikl vzteky. Rychle jsem zavřel lékárničku a rozběhl se ní. Nejhorší na tomhle celém bylo, jak se Chen všem hned pochlubil, takže o tom že podledl tu svojí ví všichni. Takže teď i všichni budou vědět, proč jí je mizerně.
"Ty kteréne!" Zapištěl jsem na něj a rozběhl se k jeho a pandy pokoje, kde by mělbýt i Nigi pokoj. U dveří polonahý Tao snažíc se dostat k ní. Kývl jsem k němu hlavu a zvedl obočí. On pouze pokrčil rameny a dál mluvil do dveří. Mluvil až moc rychle, tak jsem ho rychle odehnal.
Jemně jsem zaťukal na dveře. Bylo slyšet, jak vzlyky utichly. Asi jí došlo že to není Tao. On neťuká. On buší. Pomalu jsem položil dlaně na bílé dveře. "Nigi.. To jsem já, Xiumin. Prosím, nech mě vejít. Aspoň mě nech ošetřit ti ten prst." Malinko jsem zakňučel, ovšem to byl pro mně nechtěný zvuk, tudíž jsem si dal i hned ruku přes pusu.
Slyšel jsem pomalé kroky a poté pootočení klíče v zámku. Dveře se otevřeli. Za nimi stála Nigi, která stihla zakrýt stopy po pláči tím, že si smyla make-up. Nah, já si umím všímat maličkostí. Usmál jsem se na ní a udělal krok do místnosti. Měla to tu krásné, na můj vkus až moc světlé. Posadil jsem se na postel a i hned poté co si NIgi sedla ke mně jsem jí konečně začal ošetřovat popálení prst, k čemuž jsem jí vyprávěl veselé povídky z mého dětství a puberty. Byla krásné ji vidět smát se.
ČTEŠ
Removal! [EXO, BTS]
FanfictionVšechno bylo aspoň polovičně báječné. Tři kamarádky které by bez sebe nedaly ani ránu. Proto si mysleli že přestěhování k bratrovi jedné z nich bude dobré nápad. Ale co když všechny mýlily a stěhování bude mít efekt motýlích křídel?