Sex is love, sex is life (FuckFikce Baxtrix)

Ta je luxusní, ale stejně ti jí přeberu.

Sen

Sedím v Baxovo pokoji a koukám se na film. Bax ke mně přišel a pohladil mě po vlasech. Najednou všechno zmizelo a já se objevila v rohu prázdné bílé místnosti. Teda...nebyla úplně prázdná. V druhém rohu byl Bax a nějaký kluk. Rozběhla jsem se za ním, ale něco mě táhlo zpět. Po neúspěšném sněžení se k němu dostat jsem to vzdala. Nic jiného mi nezbylo, než se na něj dívat a doufat, že si mě všimne. Zavřela jsem oči. Když jsem je otevřela, spatřila jsem něco, z čeho se mi chtělo brečet... Moje jediná láska se líbala s tím klukem. A ještě ke všemu byli oba nazí. Nedalo se to vydržet. Slzy se mi hrnuly do očí a já je nechala samovolně téct po tváři.

Realita

„Ne, Baxi! Proč?" Mumlám ze spaní a přitom mi pár nezbedných slz spadlo na polštář. Ne. Já to nedám. Škubla jsem sebou tak, že se skoro pohnula celá postel. Oči se
mi pomalu otevíraly. Mžourajíc jsem se rozhlížela po místnosti a všimla si nějaké postavy. Naštěstí mi bylo hned jasné, kdo to je. „Jsi v pořádku Teri?" Zeptal se starostlivě. „Jo.. Asi jo." Zabručela jsem a sedla si na postel. „Vážně? Jen, že jsi pořád mluvila ze spaní." „To je možný." A vložila jsem si hlavu do dlaní a přemýšlela, co ten sen znamenal. Z několika minutového přemýšlení mě vyrušil Bax, jestli nemám hlad. Samozřejmě že měla, tak mi šel udělat něco k jídlu. Byl celkem dlouho pryč a já neodolala pokušení, si obléct jeho tmavě modré Adidas tričko. 'Ahhh. On tak úžasně voní.' řekla jsem si pro sebe a znovu si přičichla k jeho tričku. Má zvědavost se stále víc a víc stupňovala, tak jsem podnikla dlouhou výpravu jen v tričku a kalhotkách za Baxem do kuchyně. „Hele Baxi kdy bude to..." Větu jsem nechala nedokončenou, protože v obýváku seděl ten kluk ze snu. Co tady sakra dělá? A kdo to vůbec je? „Baxi?" „Promiň Teri. Já se trochu zakecal s Artixem. A mimochodem... ty máš moje tričko?" Usmál se a podíval se na Artixe nebo jak se jmenuje. „Možná jo, možná ne." vyplázla jsem na Baxe jazyk. „No nic... Tady máš to jídlo." A podal mi talíř s těstovinami s masem a věnoval mi něžnou pusu do vlasů. „Děkuju Platinko." pusu mu opětovala na tvář. „Víš že to nemám rád, když mi takhle říkáš." udělal na mě smutný obličej. „Tak promiň lásko. Těšilo mě Atixi." „Mě taky." Ozvalo se z obýváku. Už jsem byla nahoře a odkládala talíř na stůl. „Teri!" Ozvalo se zezdola. „Ano?" „Pojď dolů. Něco jsem ti zapomněl říct a nechci tady řvát." „Už běžím." A rozběhla jsem se za Baxem, až mi to na posledním schodu podklouzlo a já se válela na zemi jak vorvaň a hrozně se tomu smála, až mi tekly slzy. „Jsi v pohodě?" Ozvalo se z kuchyně. „Jo! Nic mi není!" Hned po výbuchu smíchu jsem se zvedla se země a šla za Baxem zjistit, co vlastně potřeboval. „No... Nevadilo by ti, kdyby byl dneska s náma na streamu i Artix?" A mírně nadzdvihl obočí. „C-cože?! On b-bude stream?!" Rozklepal se mi hlas. „Co když si ze mě budou dělat lidi srandu?" „Nebudou." Uklidňoval mě. „Tak dobře. A to s tím Artixem... No, není mi moc sympatickej, ale nějak to přežiju..." „Děkuju. Jsi úžasná." A poté mi Bax věnoval dlouhý polibek. Jeho ruka se z mých zad přemístila o pár centimetrů níž, jemně mi zmáčkla zadek a lehce se usmál do polibku. Bylo to tak dokonalý. Teda... ON byl dokonalý. Nechtěla jsem se od něj odtrhnout, ale musela jsem, protože na mě v pokoji čekaly těstoviny s masem. Jen mě trochu štval Atrix, jak se na nás pořád koukal. Co se mu asi honilo hlavou...

Artixův pohled

Sedím u Baxe, Herdyna a Wedryho doma. Dneska bude konečně ten stream. Doufám, že tam bude i ta nadržená holka ze streamu. Jak si tak přemýšlím, tak jsem něco zaslechl jak jde po schodech. Zajímalo mě kdo to je, tak jsem se otočil směrem ke dveřím kuchyně a tam stála ta holka. „Hele Baxi kdy bude to..." řekla a zadívala se na mě pohledem, jakoby mě už někdy viděla. „Promiň Teri. Já se trochu zakecal s Artixem. A mimochodem... ty máš moje tričko?" Usmál se a podíval se na mě. Já na něj udělal ten svůj obličej 'Ta je luxusní, ale stejně ti jí přeberu' o čemž on nevěděl, že mám v plánu. „Možná jo, možná ne." vyplázla na Baxe jazyk. „No nic... Tady máš to jídlo." Potom si ještě něco málo říkali, ale když jsem zaslechl ‚Těšilo mě Atixi.' tak jsem jí odpověděl a pak odešla. Ani ne za minutu tu byla zas, ale spadla ze schodů a začala se smát...kdyby jenom věděla, že budu poslední já, kdo se bude smát. „No... Nevadilo by ti, kdyby byl dneska s náma na streamu i Artix?" zeptal se Bax a tím mě vyrušil v přemýšlení. Něco mu odpověděla, ale nevěděl jsem co. Jen vím, že Bax řekl „Děkuju. Jsi úžasná." a dlouze jí políbil a chytl za zadek. Celou dobu jsem se na ně koukal a představoval si, že ona bude za chvilku moje a ani nebude vědět jak...