We will break the distance // CZ

2. Část

Pavel si nejspíš myslel, že jsem něco řekla a tak po mě pořád koukal.Ředitel přišel do třídy zavřel dveře a řekl "slyšel jsem o problémech v této třídě, konečně jeden z vás debilů něco řekl a postavil se tomu co se tu děje." Nechápala jsem co se děje. Začalo zvonit a přišla učitelka Kroupová, ředitel ji poslal do kabinetu, že má přijít tak za 20 minut. Kroupová nechápala,ale otočila se a odešla pryč. Ředitel měl velice dlouhý přednes o šikaně a pak asi 5 minut mlčel a rozhlížel se po třídě, jestli se někdo ozve.Jeho pohled skončil na mě a potom na Pavlovi."Tak," začal ředitel "Pavel Zeman,Marek Smejkal půjdou se mnou do ředitelny.." Pavel se otočil a hodil na mě ten pohled,který vůbec nemusím popisovat a všichni budou vědět jaký. Do třídy přišla Kroupová a začala psát na tabuli nějakou rovnici.Tomáš. Naskočilo jeho jméno do hlavy.Že by to řekl on? Pravda nikdy mi nic neudělal,ale náramně se bavil. Proč zrovna on by to řekl? "Laye k tabuli" Tomáš se zvedl a šel k tabuli. Vypočítal ten příklad a hned si šel sednout. "To není všechno Thomasi" Thomasi? Takhle mu ještě žádná učitelka neřekla. Víte Tomáš je z Anglie. Takže jeho celé jméno je Thomas James Laye. Vždycky jsem ho měla ráda.Známe se už od školky, chodil se mnou i na základku. Byla jsem do něj zamilovaná,ale nikdy jsme se spolu nebavili.Každopádně zpět do třídy.Sakra.Neslyšela jsem co po něm učitelka chtěla dál.Zvoní.Super.Teď je velká přestávka.Zašla jsem si koupit kafe do automatu a sedla jsem si na lavičku v šatnách, chodím tam ráda, protože tam nikdo moc nechodí a když jdou tak se tam lehko schovám.Vždycky přemýšlím o tom jaké by to bylo kdybych byla oblíbená. Přemýšlím o tom jaké by to bylo utéct od mé matky a začít od začátku někde sama. Jednou to udělám a vím,že to bude hodně brzy.Zazvonilo na 3 hodinu.Uběhla celkem rychle.Stejně tak i 4.,5.,6. a 7. Konečně je konec a já můžu jít.

Dorazila jsem konečně domů.Zavřela jsem se do pokoje,zamknula a lehla si na postel.Vytáhla jsem si mobil z kapsy a otevřela instagram. Mému fan accountu se docela daří.Jsem za to ráda. Koukla jsem se a přišlo mi asi 15 nových zpráv.Jedna mě vážně zaujala.

@leondresknife : well, you're trying so hard  but i can see you're not okay. you never was. you're trying help to everyone, but you are one of them. you need help too. i understand you, you don't want 'em to know you're not okay as me. you remind me myself. just want you to know, i am always here for you so.. just DM me, I'll do my best for you, 'cause you are fucking good person and i know something is wrong with you... i was always here. i love you, charlie

@wonderfuldevries (me) : how you know i am not okay? how this can be possible? my fave just sent me a dm,.you! i don't know but i can say you're the best person i've ever met. and btw thanks for this nice dm.. it made my day 100% better. don't you feel like this world is fucking bad? like everyone are snakes? i feel sick of this world when everyone hates me,.. i'm trying so hard but i can't handle it.. i'm losing my fucking mind. thank you for this dm charlie, i love you 2, thalia

@leondresknife : thalia? that's your name? so beautiful :) can we just start talk? i really wanna know you more.

@wonderfuldevries : yes, we can

Takhle to pokračovalo až do večera. Celý den jsem si psala s tímhle úžasným klukem. Můžu říct jen jedno, známe se pár hodin a mě přijde,že ho znám celý svůj život.Jsme si nehorázně podobní, jeho šikanují také,protože je prý jiný. Řekla bych,že ti šmejdi o něm nevím vůbec nic, protože tenhle člověk má srdce ze zlata a jestli se mi někdy dostanou pod ruku ti,kteří ho šikanují. Zabiju je. Nejlepší je to,že mi matka dnes řekla,že končím se školou  dřív a že ředitel to věděl už dlouho. Taky mi řekla,že jí ředitel volal kvůli té šikaně a to byla prý poslední kapka. Stěhujeme se do Manchesteru, nejlepší věc je, že tam bydlí i Charlie. Stěhujeme se dokonce i do stejné části města. Zítra je můj poslední den na téhle hrozné škole a já... budu moci začít úplně od začátku.

Fajn takže 2. část je na světě. Nejsem si jistá, jestli tenhle příběh někdo vůbec čte. Každopádně mě baví psát a jen tak nepřestanu. Jestli tohle někdo někdy bude číst, vždycky mě potěší váš názor. S láskou Sněhulák. P.S. : Kdyby jste někdy potřebovali s někým "mluvit" vždycky mi můžete napsat, ráda vám pomůžu pokud bude jak.