KDYŽ JÁ NEVIDÍM TEBE-TY NEVIDÍŠ MĚ

Bitva oříškovým snem

{v minulém díle jste dočetli}

Co všechno dokáží provést prázdniny, když se s člověkem, se kterým jste strávil každý den minimálně osm hodin teď nestrávíte ani hodinu.

***

* pohled Adriena*

Zítra zase uvidím Marinette. Skoro celou dobu na mě Marinette koukala, jako kdyby na mně bylo něco velice zvláštního. Samozřejmě jsem pochopil, že je do mě zamilovaná. Mně se zdá, že já do té nádherné dívky začínám býti taky zblblej a že k ní asi vážně něco cítím.

#večer#

Zalehnu do pokoje a dám přednost své mysli.

Slyším zvláštní zvuky. Jakoby se vedle v jiné místnosti někdo hádal. Naslouchal jsem hlasům a chtěl vylézt z postele, když v tom se otevřeli dveře a někdo ke mě přišel a zmlátil mě. Pak se mnou ještě mrskl o zem a já upadl do bezvědomí.

#ráno#

Pomalu jsem se probral a vedle mě stála ve vší své kráse Marinette. Vypadala hodně ustaraně.

,,Adriene, je ti dobře?"zeptala se mě Marinette.

,,Ano, je mi úžasně." řekl jsem a sedl si.

,,Přinesla jsem ti bonbonieru. Jmenuje se oříškový sen." řekla Marinette a lehce se pousmála. Vzal jsem si od ní bonbonieru a hned ji otevřel. Vzal jsem jeden kousek čokolády a mrskl to po ní. Chvíli koukala jak slepice na matematiku, ale pak se zvedla z mé postele, zvedla kousek čokolády a hodila to na oplátku po mně. Tak začala bitva, ale netrvalo dlouho a dveře lůžkového pokoje se otevřeli. Stálí jsme jako přimrazení. Na zemi kousky čokolády, mi oba dva jsme od čokolády a ve dveřích stál můj otec. Koukal na nás, dokonce si nás přeměřil pohledem, ale po chvíli okukování a začal se smát. Se smíchem odešel z pokoje.

Přitáhl jsem si Marinette k sobě. Dotýkali jsme se nosy. Najednou se naše ústa tak dokonale spojily. Ucítil jsem v břiše létat motýlky. Aha, to jsou náznaky lásky a zamilovanosti. Polibek přerušila ona a já se jí podíval do očí. Vypadaly zmateně, ale šťastně. Pohladil jsem jí po vlasech a objal jí.

*pohled Marinette*

Adrien mě objal. Byl to ten nejlepší pocit mého života. Pak jsme se od sebe odtáhli a já zrudla v obličeji jako rajče. Adrien se usmál a pohladil mě po tváři.

Tuto kapitolu bych chtěla věnovat nejúžasnějším dívkám na světě a to je TemnyDen a johaa3.

Tato kapitolka byla docela krátká, ale nezlobte se.